An einem unfreundlichen Novembertage wanderte ein armes Schneiderlein auf der Landstraße nach Goldach, einer kleinen reichen Stadt, die nur wenige Stunden von Seldwyla entfernt ist.

V nevlídné listopadové den se chudý krejčí vydal na cestu k Goldachu, malému bohatému městu, které se nacházelo jen pár hodin od Seldwyly.

Der Schneider trug in seiner Tasche nichts als einen Fingerhut, welchen er, in Ermangelung irgendeiner Münze, unablässig zwischen den Fingern drehte, wenn er der Kälte wegen die Hände in die Hosen steckte, und die Finger schmerzten ihm ordentlich von diesem Drehen und Reiben.

Krejčí měl v kapse jen prsteník, který si beze všeho peněz neustále točil mezi prsty, když si kvůli chladu strkal ruce do kalhot, a tyto prsty ho po tom točení a tření opravdu bolely.

Denn er hatte wegen des Fallimentes irgendeines Seldwyler Schneidermeisters seinen Arbeitslohn mit der Arbeit zugleich verlieren und auswandern müssen.

To proto, že kvůli bankrotu nějakého seldwyldského krejčího mistra přišel o svou mzdu, ztratil práci a musel odejít do ciziny.

Er hatte noch nichts gefrühstückt als einige Schneeflocken, die ihm in den Mund geflogen, und er sah noch weniger ab, wo das geringste Mittagbrot herwachsen sollte.

Ještě nesnídal nic než pár sněhových vloček, které mu letěly do úst, a ještě méně si uvědomoval, kde by mohl sehnat alespoň malý oběd.

Das Fechten fiel ihm äußerst schwer, ja schien ihm gänzlich unmöglich, weil er über seinem schwarzen Sonntagskleide, welches sein einziges war, einen weiten dunkelgrauen Radmantel trug, mit schwarzem Sammet ausgeschlagen,

Překonávat ploty mu bylo nesmírně těžké, ba zdálo se to být zcela nemožné, protože měl přes své jediné černé nedělní oblečení na sobě široký tmavě šedý plášť s černým sametem na vnitřní straně.

der seinem Träger ein edles und romantisches Aussehen verlieh, zumal dessen lange schwarze Haare und Schnurrbärtchen sorgfältig gepflegt waren und er sich blasser, aber regelmäßiger Gesichtszüge erfreute.

Tento plášť mu propůjčil vznešený a romantický vzhled, zejména když jeho dlouhé černé vlasy a knírek byly pečlivě upraveny a on se mohl pochlubit bledými, ale pravidelnými rysy obličeje.

Solcher Habitus war ihm zum Bedürfnis geworden, ohne daß er etwas Schlimmes oder Betrügerisches dabei im Schilde führte; vielmehr war er zufrieden, wenn man ihn nur gewähren und im stillen seine Arbeit verrichten ließ;

Takováto vnější podoba se pro něj stala nezbytností, aniž by s tím měl v úmyslu něco zlého nebo podvodného; naopak byl spokojen, když ho nechali na pokoji a mohl v klidu vykonávat svou práci.

aber lieber wäre er verhungert, als daß er sich von seinem Radmantel und von seiner polnischen Pelzmütze getrennt hätte, die er ebenfalls mit großem Anstand zu tragen wußte.

Ale raději by hladověl, než aby se zbavil svého pláště a polské kožešinové čepice, kterou také dokázal nosit s velkou důstojností.

Er konnte deshalb nur in größeren Städten arbeiten, wo solches nicht zu sehr auffiel; wenn er wanderte und keine Ersparnisse mitführte, geriet er in die größte Not.

Proto mohl pracovat jen ve větších městech, kde to příliš neupoutalo pozornost; když však cestoval a neměl s sebou žádné úspory, dostal se do největší nouze.

Näherte er sich einem Hause, so betrachteten ihn die Leute mit Verwunderung und Neugierde und erwarteten eher alles andere, als daß er betteln würde; so erstarben ihm, da er überdies nicht beredt war, die Worte im Munde, also daß er der Märtyrer seines Mantels war und Hunger litt, so schwarz wie des letzteren Sammetfutter.

Když se přiblížil k nějakému domu, lidé ho hleděli s údivem a zvědavostí a očekávali od něj spíše něco jiného, než aby žebral; a protože navíc nebyl výmluvný, zadrhly mu slova v hrdle, takže byl obětí svého pláště a trpěl hladem stejně černým jako podšívka jeho pláště.

Als er bekümmert und geschwächt eine Anhöhe hinaufging, stieß er auf einen neuen und bequemen Reisewagen, welchen ein herrschaftlicher Kutscher in Basel abgeholt hatte und seinem Herrn überbrachte, einem fremden Grafen, der irgendwo in der Ostschweiz auf einem gemieteten oder angekauften alten Schlosse saß.

Když s trápením a slabostí stoupal do kopce, narazil na nový a pohodlný dostavník, který si v Baselu vyzvedl důstojný kočí a předal svému pánu, cizímu hraběti, který sídlil v pronajatém nebo koupeném starém hradě kdesi ve východní Švýcarsku.

Der Wagen war mit allerlei Vorrichtungen zur Aufnahme des Gepäckes versehen und schien deswegen schwer bepackt zu sein, obgleich alles leer war.

Dostavník byl vybaven všemi zařízeními pro přepravu zavazadel a zdálo se, že je těžce naložen, ačkoliv vše bylo prázdné.

Der Kutscher ging wegen des steilen Weges neben den Pferden, und als er, oben angekommen, den Bock wieder bestieg, fragte er den Schneider, ob er sich nicht in den leeren Wagen setzen wolle.

Kocí se kvůli strmé cestě pohyboval vedle koní, a když dojel na vrchol a znovu usedl na svou sedačku, zeptal se krejčího, zda by si nepřál usednout do prázdného dostavníku.

Denn es fing eben an zu regnen, und er hatte mit einem Blicke gesehen, daß der Fußgänger sich matt und kümmerlich durch die Welt schlug.

Právě totiž začalo pršet a on si všiml, že pěšák se prodíral světem s malou silou a bezmocností.

Derselbe nahm das Anerbieten dankbar und bescheiden an, worauf der Wagen rasch mit ihm von dannen rollte und in einer kleinen Stunde stattlich und donnernd durch den Torbogen von Goldach fuhr.

Ten vděčně a skromně přijal nabídku, a dostavník s ním rychle odjel a za hodinu důstojně a hlasitě projel bránou Goldachu.

Vor dem ersten Gasthofe, ›Zur Waage‹ genannt, hielt das vornehme Fuhrwerk plötzlich, und alsogleich zog der Hausknecht so heftig an der Glocke, daß der Draht beinahe entzweiging.

U prvního hostince nazvaného „U vah“ náhle zastavilo vznešené vozidlo a sluha okamžitě zatáhl za zvonek tak silně, až se drát téměř přetrhl.

Da stürzten Wirt und Leute herunter und rissen den Schlag auf; Kinder und Nachbarn umringten schon den prächtigen Wagen, neugierig, welch ein Kern sich aus so unerhörter Schale enthüllen werde; und als der verdutzte Schneider endlich hervorsprang in seinem Mantel, blaß und schön und schwermütig zur Erde blickend, schien er ihnen wenigstens ein geheimnisvoller Prinz oder Grafensohn zu sein.

Hostinský a lidé spěchali dolů a otevřeli dveře; děti a sousedé již obklopovali nádherný dostavník, zvědaví, kdo se z tak neobvyklého pláště vynoří; a když konečně vykročil ohromený krejčí ve svém plášti, bledý a krásný a smutně hledící na zem, zdál se jim být přinejmenším tajemný princ nebo hraběcí syn.

Der Raum zwischen dem Reisewagen und der Pforte des Gasthauses war schmal und im übrigen der Weg durch die Zuschauer ziemlich gesperrt.

Prostor mezi dostavníkem a bránou hostince byl úzký a cesta skrze diváky byla poměrně zablokovaná.

Mochte es nun der Mangel an Geistesgegenwart oder an Mut sein, den Haufen zu durchbrechen und einfach seines Weges zu gehen - er tat dieses nicht, sondern ließ sich willenlos in das Haus und die Treppe hinangeleiten und bemerkte seine neue seltsame Lage erst recht, als er sich in einen wohnlichen Speisesaal versetzt sah und ihm sein ehrwürdiger Mantel dienstfertig abgenommen wurde.

Ať už to bylo nedostatkem přítomnosti mysli nebo odvahy proniknout skrze dav a jít si svou cestou – neudělal to, ale nechal se bezděčně vést do domu a po schodech a si všiml své nové podivné situace až ve chvíli, kdy se ocitl v útulné jídelně a muž v respektabilním plášti mu ho laskavě sundal.

»Der Herr wünscht zu speisen?« hieß es. »Gleich wird serviert werden, es ist eben gekocht!«

„Pán si přeje jíst?“ bylo řečeno. „Brzy bude servírováno, právě se vaří!“

Ohne eine Antwort abzuwarten, lief der Waagwirt in die Küche und rief: »In's drei Teufels Namen! Nun haben wir nichts als Rindfleisch und die Hammelkeule!

Bez čekání na odpověď běžel hostinský do kuchyně a volal: „Proboha, teď máme jen hovězí a jehněčí kotletu!“

Die Rebhuhnpastete darf ich nicht anschneiden, da sie für die Abendherren bestimmt und versprochen ist. So geht es! Den einzigen Tag, wo wir keinen Gast erwarten und nichts da ist, muß ein solcher Herr kommen!

Nesmím řezat krůtí paštiku, protože je určena pro večerní pány a je slíbená. Tak to je! Jediný den, kdy neočekáváme hosty a nemáme nic, musí takový pán přijít!

Und der Kutscher hat ein Wappen auf den Knöpfen, und der Wagen ist wie der eines Herzogs!

A kočí má erb na knoflících a dostavník je jako dostavník vévody!

Und der junge Mann mag kaum den Mund öffnen vor Vornehmheit!«

A mladík sotva dokáže otevřít ústa z důvodu ušlechtilosti!“

Doch die ruhige Köchin sagte. »Nun, was ist denn da zu lamentieren, Herr? Die Pastete tragen Sie nur kühn auf, die wird er doch nicht aufessen! Die Abendherren bekommen sie dann portionenweise; sechs Portionen wollen wir schon noch herauskriegen!«

Avšak klidná kuchařka řekla: „No, proč si stěžujete, pane? Jen jí odvážně nabídněte paštiku, on ji stejně nesní! Večerní páni ji dostanou po částech; chceme ještě vytáhnout šest porcí!“

»Sechs Portionen? Ihr vergeßt wohl, daß die Herren sich sattzuessen gewohnt sind!« meinte der Wirt, allein die Köchin fuhr unerschüttert fort: »Das sollen sie auch!

„Šest porcí? Zapomínáte asi, že pánové jsou zvyklí jíst, dokud nejsou nasyceni!“ řekl hostinský, ale kuchařka pokračovala neochvějně: „To ať také jsou!“

Man läßt noch schnell ein halbes Dutzend Kotelettes holen, die brauchen wir sowieso für den Fremden, und was er übrigläßt, schneide ich in kleine Stückchen und menge sie unter die Pastete, da lassen Sie nur mich machen!«

„Rychle přineseme půl tuctu kotlet, které potřebujeme pro cizince, a co zbyde, nakrájím na malé kousky a vmíchám do paštiky, to nechte na mně!“

Doch der wackere Wirt sagte ernsthaft: »Köchin, ich habe Euch schon einmal gesagt, daß dergleichen in dieser Stadt und in diesem Hause nicht angeht! Wir leben hier solid und ehrenfest und vermögen es!«

Avšak statečný hostinský vážně řekl: „Kuchařko, už jsem vám jednou řekl, že takové věci v tomto městě a v tomto domě nejsou na místě! Žijeme zde slušně a čestně a můžeme si to dovolit!“

»Ei der Tausend, ja, ja!« rief die Köchin endlich etwas aufgeregt.

„Ale no tak, ano, ano!“ volala nakonec trochu rozrušeně kuchařka.

»Wenn man sich denn nicht zu helfen weiß, so opfere man die Sache!

„Pokud si s tím nedokážeme poradit, tak to prostě obětujme!“

Hier sind zwei Schnepfen, die ich den Augenblick vom Jäger gekauft habe, die kann man am Ende der Pastete zusetzen!

„Zde jsou dva křepelky, které jsem právě koupil od lovce, a ty můžeme přidat na konec paštiky!“

Eine mit Schnepfen gefälschte Rebhuhnpastete werden die Leckermäuler nicht beanstanden!

„Paštiku z křepelky s přídavkem bažantího masa nebudou mít nijak vůči námitkám!“

Sodann sind auch die Forellen da, die größte habe ich in das siedende Wasser geworfen, wie der merkwürdige Wagen kam, und da kocht auch schon die Brühe im Pfännchen; so haben wir also einen Fisch, das Rindfleisch, das Gemüse mit den Kotelettes, den Hammelbraten und die Pastete; geben Sie nur den Schlüssel, daß man das Eingemachte und das Dessert herausnehmen kann!

„Pak jsou zde i pstruzi, největšího jsem hodil do vařící vody, když přijelo to podivné auto, a vývar už v pánvi také vaří! Takže máme rybu, hovězí maso, zeleninu s kotlety, jehněčí pečivo a paštiku; jen dejte klíč, abychom mohli vytáhnout konzervy a dezert!“

Und den Schlüssel könnten Sie, Herr, mir mit Ehren und Zutrauen übergeben, damit man Ihnen nicht allerorten nachspringen muß und oft in die größte Verlegenheit gerät!«

„A klíč byste mi mohli svěřit, pane, s poctou a důvěrou, abychom vám nemuseli všude přispívat a často se dostávat do největších rozpaků!“

»Liebe Köchin, das braucht Ihr nicht übelzunehmen! Ich habe meiner seligen Frau am Todbette versprechen müssen, die Schlüssel immer in Händen zu behalten; sonach geschieht es grundsätzlich und nicht aus Mißtrauen.

„Drahá kuchařko, neberte to špatně! Musel jsem své zesnulé manželce u smrtelné postele slíbit, že si klíče nechám vždy u sebe; proto je to zásada, nikoliv nedůvěra.“

Hier sind die Gurken und hier die Kirschen, hier die Birnen und hier die Aprikosen; aber das alte Konfekt darf man nicht mehr aufstellen; geschwind soll die Liese zum Zuckerbeck laufen und frisches Backwerk holen, drei Teller, und wenn er eine gute Torte hat, soll er sie auch gleich mitgeben!«

„Zde jsou okurky a zde třešně, zde hrušky a zde meruňky; ale staré cukroví už nesmí být vystaveno! Ať rychle Liese běží do cukrárny a přinese čerstvé pečivo, tři talíře, a pokud má dobrou dort, ať ho také donese!“

»Aber Herr! Sie können ja dem einzigen Gaste das nicht alles aufrechnen, das schlägt's beim besten Willen nicht heraus!«

„Ale pane! Nemůžete to vše nakládat na jediného hosta, to se ani za nejlepších snah nepodaří!“

»Tut nichts, es ist um die Ehre! Das bringt mich nicht um; dafür soll ein großer Herr, wenn er durch unsere Stadt reist, sagen können, er habe ein ordentliches Essen gefunden, obgleich er ganz unerwartet und im Winter gekommen sei!

„Nemá to význam, jde o čest! To mě nezabije; ale velký pán, který projede naším městem, by měl moci říct, že našel slušné jídlo, i když přijel zcela neočekávaně a v zimě!“

Es soll nicht heißen wie von den Wirten zu Seldwyl, die alles Gute selber fressen und den Fremden die Knochen vorsetzen!

„Nemělo by to být jako u hostinských v Seldwylu, kteří si sami snědí vše dobré a cizincům nabízejí jen kosti!“

Also frisch, munter, sputet Euch allerseits!«

„Tak tedy rychle, vesele, spěchejte všichni!“

Während dieser umständlichen Zubereitungen befand sich der Schneider in der peinlichsten Angst, da der Tisch mit glänzendem Zeuge gedeckt wurde, und so heiß sich der ausgehungerte Mann vor kurzem noch nach einiger Nahrung gesehnt hatte, so ängstlich wünschte er jetzt, der drohenden Mahlzeit zu entfliehen.

Během těchto komplikovaných příprav byl krejčí ve strašlivém strachu, protože stůl byl prostřen lesklým nádobím a hladovělý muž se nedávno tolik těšil na nějakou potravu, ale nyní se zoufale snažil vyhnout se hrozící večeři.

Endlich faßte er sich einen Mut, nahm seinen Mantel um, setzte die Mütze auf und begab sich hinaus, um den Ausweg zu gewinnen.

Konečně sebral odvahu, oblékl si kabát, nasadil si klobouk a vyšel ven, aby našel cestu k útěku.

Da er aber in seiner Verwirrung und in dem weitläufigen Hause die Treppe nicht gleich fand, so glaubte der Kellner, den der Teufel beständig umhertrieb, jener suche eine gewisse Bequemlichkeit, rief: »Erlauben Sie gefälligst, mein Herr, ich werde Ihnen den Weg weisen!«

Protože však byl v rozruchu a v rozlehlém domě nedokázal najít schody, sluha, kterého neustále obtěžoval ďábel, si myslel, že hledá nějakou pohodlnost, a volal: „Dovolte, pane, ukážu vám cestu!“

und führte ihn durch einen langen Gang, der nirgend anders endigte als vor einer schön lackierten Türe, auf welcher eine zierliche Inschrift angebracht war.

A zavedl ho dlouhou chodbou, která končila u krásně lakovaných dveří, na nichž byla umístěna ozdobná nápis.

Also ging der Mantelträger ohne Widerspruch, sanft wie ein Lämmlein, dort hinein und schloß ordentlich hinter sich zu.

A tak šel muž v kabátu bez odporu, jemně jako jehně, dovnitř a pečlivě za sebou zavřel dveře.

Dort lehnte er sich bitterlich seufzend an die Wand und wünschte der goldenen Freiheit der Landstraße wieder teilhaftig zu sein, welche ihm jetzt, so schlecht das Wetter war, als das höchste Glück erschien.

Zde se s hořkým vzdechem opřel o zeď a přál si znovu být součástí zlaté svobody silnice, která se mu nyní, navzdory špatnému počasí, zdála být nejvyšším štěstím.

Doch verwickelte er sich jetzt in die erste selbsttätige Lüge, weil er in dem verschlossenen Raume ein wenig verweilte, und er betrat hiermit den abschüssigen Weg des Bösen.

Ale nyní se zapletl do první lži, protože v uzavřeném pokoji pobyl chvíli, a tím vstoupil na strmý cestu zla.

Unterdessen schrie der Wirt, der ihn gesehen hatte im Mantel dahin gehen: »Der Herr friert! Heizet mehr ein im Saal! Wo ist die Liese, wo ist die Anne? Rasch einen Korb Holz in den Ofen und einige Hände voll Späne, daß es brennt!

Mezitím křičel hostinský, který ho viděl jít v kabátu: „Pan mrzne! Vytopte více sálu! Kde je Liese, kde je Anne? Rychle koš dřeva do krbu a pár hrstí třísek, ať to hoří!“

Zum Teufel, sollen die Leute in der ›Waage‹ im Mantel zu Tisch sitzen?«

„Sakra, mají v ‚Váze‘ lidi jíst v kabátě?“

Und als der Schneider wieder aus dem langen Gange hervorgewandelt kam, melancholisch wie der umgehende Ahnherr eines Stammschlosses, begleitete er ihn mit hundert Komplimenten und Handreibungen wiederum in den verwünschten Saal hinein.

A když ševc znovu vystoupil z dlouhé chodby, melancholický jako dědic zříceniny hradu, doprovodil ho se stovkami komplimentů a potlesků opět do prokletého sálu.

Dort wurde er ohne ferneres Verweilen an den Tisch gebeten, der Stuhl zurechtgerückt, und da der Duft der kräftigen Suppe, dergleichen er lange nicht gerochen, ihn vollends seines Willens beraubte, so ließ er sich in Gottes Namen nieder und tauchte sofort den schweren Löffel in die braungoldene Brühe.

Zde byl bez dalšího zdržování pozván ke stolu, židle byla posunuta, a protože vůně silné polévky, kterou už dlouho necítil, ho zcela zbavila vůle, posadil se ve jménu Božím a okamžitě ponořil těžkou lžíci do hnědozlaté polévky.

In tiefem Schweigen erfrischte er seine matten Lebensgeister und wurde mit achtungsvoller Stille und Ruhe bedient.

V hlubokém tichu oživil své vyčerpané životní síly a byl obsluhován s uctivým tichem a klidem.

Als er den Teller geleert hatte und der Wirt sah, daß es ihm so wohl schmeckte, munterte er ihn höflich auf, noch einen Löffel voll zu nehmen, das sei gut bei dem rauhen Wetter.

Když vyprázdnil talíř a hostinský viděl, že mu to chutnalo, zdvořile ho povzbudil, aby si vzal ještě lžíci, což bylo dobré při drsném počasí.

Nun wurde die Forelle aufgetragen, mit Grünem bekränzt, und der Wirt legte ein schönes Stück vor.

Nyní byla podávána pstruh s zelenou omáčkou a hostinský naservíroval pěknou porci.

Doch der Schneider, von Sorgen gequält, wagte in seiner Blödigkeit nicht, das blanke Messer zu brauchen, sondern hantierte schüchtern und zimperlich mit der silbernen Gabel daran herum.

Ale ševc, znepokojený starostmi, se ve své hlouposti neodvážil použít ostrý nůž, ale nesměle a ostýchavě s ním manipuloval stříbrnou vidličkou.

Das bemerkte die Köchin, welche zur Türe hereinguckte, den großen Herrn zu sehen, und sie sagte zu den Umstehenden: »Gelobt sei Jesus Christ!

To si všimla kuchařka, která nahlédla do dveří, aby viděla toho velkého pána, a řekla přítomným: „Chvála Ježíši Kristu!“

Der weiß noch einen feinen Fisch zu essen, wie es sich gehört, der sägt nicht mit dem Messer in dem zarten Wesen herum, wie wenn er ein Kalb schlachten wollte.

Ten ví, jak jíst dobrou rybu, jak se to má dělat, a nekousne do jemného těla nožem, jako by chtěl porazit tele.“

Das ist ein Herr von großem Hause, darauf wollt' ich schwören, wenn es nicht verboten wäre!

To je pán z velkého domu, na to bych přísahal, kdyby to nebylo zakázáno!“

Und wie schön und traurig er ist!

A jak je krásný a smutný!“

Gewiß ist er in ein armes Fräulein verliebt, das man ihm nicht lassen will!

Jistě je zamilovaný do chudé dívky, kterou mu nedovolí mít!“

Ja, ja, die vornehmen Leute haben auch ihre Leiden!«

Ano, ano, i bohatí lidé mají své starosti!“

Inzwischen sah der Wirt, daß der Gast nicht trank, und sagte ehrerbietig: »Der Herr mögen den Tischwein nicht; befehlen Sie vielleicht ein Glas guten Bordeaux, den ich bestens empfehlen kann?«

Mezitím si hostinský všiml, že host nepije, a zdvořile řekl: „Pán nemá rád stolní víno; objednáte si snad sklenku dobrého Bordeauxu, který mohu vřele doporučit?“

Da beging der Schneider den zweiten selbsttätigen Fehler, indem er aus Gehorsam ja statt nein sagte, und alsobald verfügte sich der Waagwirt persönlich in den Keller, um eine ausgesuchte Flasche zu holen; denn es lag ihm alles daran, daß man sagen könne, es sei etwas Rechtes im Ort zu haben.

A ševc udělal druhou chybu, když z povinnosti řekl ano místo ne, a hostinský hned šel sám do sklepa, aby přinesl vybranou láhev, protože mu šlo o to, aby se o něm říkalo, že v jeho podniku je k dispozici něco kvalitního.

Als der Gast von dem eingeschenkten Weine wiederum aus bösem Gewissen ganz kleine Schlücklein nahm, lief der Wirt voll Freuden in die Küche, schnalzte mit der Zunge und rief: »Hol' mich der Teufel, der versteht's, der schlürft meinen guten Wein auf die Zunge, wie man einen Dukaten auf die Goldwaage legt!«

Když host opět z neklidného svědomí malými doušky píhal víno, hostinský s potěšením běžel do kuchyně, škubnul prsty a řekl: „Ať mě sakra chytne, ten to umí, klidně si vychutnává mé dobré víno, jako když se na váze pokládá dukát!“

»Gelobt sei Jesus Christ!« sagte die Köchin. »Ich hab's ja behauptet, daß er's versteht!«

„Chvála Ježíši Kristu!“ řekla kuchařka. „Říkala jsem to, že to umí!“

So nahm die Mahlzeit denn ihren Verlauf, und zwar sehr langsam, weil der arme Schneider immer zimperlich und unentschlossen aß und trank und der Wirt, um ihm Zeit zu lassen, die Speisen genugsam stehenließ.

A tak jídlo pokračovalo, velmi pomalu, protože nešťastný ševc stále jen váhal a váhal s jídlem a pitím, a hostinský mu dával čas a nechával jídlo dostatečně dlouho stát.

Trotzdem war es nicht der Rede wert, was der Gast bis jetzt zu sich genommen; vielmehr begann der Hunger, der immerfort so gefährlich gereizt wurde, nun den Schrecken zu überwinden, und als die Pastete von Rebhühnern erschien, schlug die Stimmung des Schneiders gleichzeitig um, und ein fester Gedanke begann sich in ihm zu bilden.

Přesto to nestálo za řeč, co host až doposud snědl; spíše začal hlad, který byl stále tak nebezpečně drážděn, překonávat strach, a když se objevila pasteta z křepelčího masa, nálada ševce se najednou změnila a v jeho hlavě se zformovala pevná myšlenka.

»Es ist jetzt einmal, wie es ist!«

„Teď je to, jak to je!“

sagte er sich, von einem neuen Tröpflein Weines erwärmt und aufgestachelt.

řekl si, zahřátý a podnícený novým douškem vína.

»Nun wäre ich ein Tor, wenn ich die kommende Schande und Verfolgung ertragen wollte, ohne mich dafür sattgegessen zu haben!

„Byl bych hlupák, kdybych chtěl snést přicházející hanbu a pronásledování, aniž bych se naplnil!“

Also vorgesehen, weil es noch Zeit ist!

Takže se rozhodl, protože je ještě čas!

Das Türmchen, das sie da aufgestellt haben, dürfte leichthin die letzte Speise sein; daran will ich mich halten, komme, was da wolle!

Malá věž, kterou tam postavili, by mohla být posledním jídlem; toho se budu držet, ať přijde cokoliv!

Was ich einmal im Leibe habe, kann mir kein König wieder rauben!«

Co mám jednou v těle, to mi žádný král nemůže ukrást!“

Gesagt, getan; mit dem Mute der Verzweiflung hieb er in die leckere Pastete, ohne an ein Aufhören zu denken, so daß sie in weniger als fünf Minuten zur Hälfte geschwunden war und die Sache für die Abendherren sehr bedenklich zu werden begann.

Řekl a udělal to; s odvahou zoufalství se pustil do chutné pastety, aniž by přemýšlel o tom, že by přestal, takže za méně než pět minut zmizela polovina a situace se pro večerní hosty stala velmi znepokojivou.

Fleisch, Trüffeln, Klößchen, Boden, Deckel, alles schlang er ohne Ansehen der Person hinunter, nur besorgt, sein Ränzchen vollzupacken, ehe das Verhängnis hereinbräche;

Masa, lanýže, knedlíky, podlaha, víko, všechno spolknul bez rozdílu, jen s obavami, aby naplnil svůj batoh, než přijde neštěstí;

dazu trank er den Wein in tüchtigen Zügen und steckte große Brotbissen in den Mund; kurz, es war eine so hastig belebte Einfuhr, wie wenn bei aufsteigendem Gewitter das Heu von der nahen Wiese gleich auf der Gabel in die Scheune geflüchtet wird.

k tomu pil víno v dostatečných dávkách a strkal si do úst velké kousky chleba; zkrátka to bylo tak narychlo pojídání, jako když se během přicházející bouřky sena z blízkého pastvise rychle nabere do stodoly.

Abermals lief der Wirt in die Küche und rief: »Köchin!

Znovu běžel hostinský do kuchyně a volal: „Kuchařko!“

Er ißt die Pastete auf, während er den Braten kaum berührt hat!

On jí pastetu, zatímco sotva se dotkne pečeného masa!

Und den Bordeaux trinkt er in halben Gläsern!«

A Bordeaux pije v malých sklenicích!“

»Wohl bekomm' es ihm«, sagte die Köchin, »lassen Sie ihn nur machen, der weiß, was Rebhühner sind! Wär' er ein gemeiner Kerl, so hätte er sich an den Braten gehalten!«

„Ať si to užívá,“ řekla kuchařka. „Nechte ho, on ví, co jsou bažanti! Kdyby to byl obyčejný člověk, držel by se pečeného masa!“

»Ich sag's auch«, meinte der Wirt; »es sieht sich zwar nicht ganz elegant an, aber so hab' ich, als ich zu meiner Ausbildung reiste, nur Generäle und Kapitelsherren essen sehen!«

„To říkám také,“ řekl hostinský. „Nevypadá to moc elegantně, ale když jsem cestoval za vzděláním, viděl jsem jen generály a kapituly, jak jedí!“

Unterdessen hatte der Kutscher die Pferde füttern lassen und selbst ein handfestes Essen eingenommen in der Stube für das untere Volk, und da er Eile hatte, ließ er bald wieder anspannen.

Mezitím nechal kočí nakrmit koně a sám snědl v jídelně pro obyčejné lidi vydatné jídlo, a protože měl naspěch, brzy znovu napnul otěže.

Die Angehörigen des Gasthofes ›Zur Waage‹ konnten sich nun nicht länger enthalten und fragten, eh es zu spät wurde, den herrschaftlichen Kutscher geradezu, wer sein Herr da oben sei und wie er heiße.

Zaměstnanci hostince „U vah“ už se nedokázali ovládnout a dřív, než bylo pozdě, přímo se zeptali urozeného kočího, kdo je jeho pán nahoře a jak se jmenuje.

Der Kutscher, ein schalkhafter und durchtriebener Kerl, versetzte: »Hat er es noch nicht selbst gesagt?«

Kočí, chytrý a prohnaný chlapík, odpověděl: „Ještě to sám neřekl?“

»Nein« hieß es, und er erwiderte: »Das glaub' ich wohl, der spricht nicht viel in einem Tage; nun, es ist der Graf Strapinski! Er wird aber heut und vielleicht einige Tage hierbleiben, denn er hat mir befohlen, mit dem Wagen vorauszufahren.«

„Ne,“ řekli, a on odpověděl: „To se vsadím, že moc nemluví za den. No, je to hrabě Strapinski! Zůstane tu ale dnes a možná i několik dní, protože mi nařídil, abych jel s vozem napřed.“

Er machte diesen schlechten Spaß, um sich an dem Schneiderlein zu rächen, das, wie er glaubte, statt ihm für seine Gefälligkeit ein Wort des Dankes und des Abschiedes zu sagen, sich ohne Umsehen in das Haus begeben hatte und den Herrn spielte.

Udělal ten špatný vtip, aby se pomstil krejčímu, který, jak si myslel, místo toho, aby mu poděkoval a rozloučil se, šel do domu a choval se jako nějaký pán.

Seine Eulenspiegelei aufs äußerste treibend, bestieg er auch den Wagen, ohne nach der Zeche für sich und die Pferde zu fragen, schwang die Peitsche und fuhr aus der Stadt, und alles ward so in der Ordnung befunden und dem guten Schneider aufs Kerbholz gebracht.

Aby si to ještě více užil, nasedl také na vůz, aniž by se zeptal na účet za sebe a koně, zacloumal bičem a odjel z města, a vše bylo nalezeno v pořádku a hřích byl svalen na nevinného krejčího.

Nun mußte es sich aber fügen, daß dieser, ein geborener Schlesier, wirklich Strapinski hieß, Wenzel Strapinski; mochte es nun ein Zufall sein oder mochte der Schneider sein Wanderbuch im Wagen hervorgezogen, es dort vergessen und der Kutscher es zu sich genommen haben.

Nakonec se ukázalo, že tento rodilý Slezan se opravdu jmenoval Strapinski, Wenzel Strapinski; ať už to bylo náhodou, nebo krejčí vytáhl svou cestovní knížku v kočáru, zapomněl ji tam a kočí si ji vzal.

Genug, als der Wirt freudestrahlend und händereibend vor ihn hintrat und fragte, ob der Herr Graf Strapinski zum Nachtisch ein Glas alten Tokaier oder ein Glas Champagner nehme, und ihm meldete, daß die Zimmer soeben zubereitet würden, da erblaßte der arme Strapinski, verwirrte sich von neuem und erwiderte gar nichts.

Když hostinský s radostí a tleskáním přistoupil k němu a zeptal se, zda si urozený hrabě Strapinski dá k dezertu sklenici starého tokaijského vína nebo šampaňského, a oznámil mu, že pokoje jsou právě připravovány, zbledl nebohý Strapinski, znovu se zmatl a neodpověděl nic.

»Höchst interessant!«

„Velmi zajímavé!“

brummte der Wirt für sich, indem er abermals in den Keller eilte und aus besonderem Verschlage nicht nur ein Fläschchen Tokaier, sondern auch ein Krügelchen Bocksbeutel holte und eine Champagnerflasche schlechthin unter den Arm nahm.

zabručel si hostinský a znovu spěchal do sklepa, kde vytáhl nejen láhev tokaijského vína, ale také láhev Bocksbeutel a vzal si pod paži láhev šampaňského.

Bald sah Strapinski einen kleinen Wald von Gläsern vor sich, aus welchem der Champagnerkelch wie eine Pappel emporragte.

Brzy viděl Strapinski malý les sklenic, z něhož šampaňské kalich vystupoval jako lípa.

Das glänzte, klingelte und duftete gar seltsam vor ihm, und was noch seltsamer war, der arme, aber zierliche Mann griff nicht ungeschickt in das Wäldchen hinein und goß, als er sah, daß der Wirt etwas Rotwein in seinen Champagner tat, einige Tropfen Tokaier in den seinigen.

To se lesklo, zvonilo a vonělo zvláštně před ním, a co bylo ještě zvláštnější, nebohý, ale elegantní muž nalil do svého kalichu několik kapek tokaijského vína, když viděl, že hostinský přidává do svého šampaňského trochu červeného vína.

Inzwischen waren der Stadtschreiber und der Notar gekommen, um den Kaffee zu trinken und das tägliche Spielchen um denselben zu machen; bald kam auch der ältere Sohn des Hauses Häberlin und Cie.,

Mezitím přišel městský písař a notář, aby si dali kávu a hráli si na ni každý den; brzy přišel také starší syn domu Häberlin a Cie.,

der jüngere des Hauses Pütschli-Nievergelt, der Buchhalter einer großen Spinnerei, Herr Melcher Böhni;

mladší syn domu Pütschli-Nievergelt, účetní velké továrny na předení, pan Melcher Böhni;

allein statt ihre Partie zu spielen, gingen sämtliche Herren in weitem Bogen hinter dem polnischen Grafen herum, die Hände in den hintern Rocktaschen, mit den Augen blinzelnd und auf den Stockzähnen lächelnd.

avšak místo toho, aby hráli svou hru, všichni pánové šli v širokém oblouku za polským hrabětem, ruce v zadních kapsách kabátu, mrkajíc očima a usmívajíc se na špičky prstů.

Denn es waren diejenigen Mitglieder guter Häuser, welche ihr Leben lang zu Hause blieben, deren Verwandte und Genossen aber in aller Welt saßen, weswegen sie selbst die Welt sattsam zu kennen glaubten.

Byli to totiž ti členové dobrých rodin, kteří zůstali celý život doma, zatímco jejich příbuzní a společníci byli po celém světě, a proto si mysleli, že dobře znají svět.

Also das sollte ein polnischer Graf sein?

Takže to měl být polský hrabě?

Den Wagen hatten sie freilich von ihrem Kontorstuhl aus gesehen; auch wußte man nicht, ob der Wirt den Grafen oder dieser jenen bewirte; doch hatte der Wirt bis jetzt noch keine dummen Streiche gemacht;

Viděli sice vůz ze svých kancelářských křesel, a také nebylo jasné, zda hostinský hostil hraběte, nebo hrabě hostil hostinského; nicméně hostinský prozatím neudělal žádné hloupé vtipy;

er war vielmehr als ein ziemlich schlauer Kopf bekannt, und so wurden denn die Kreise, welche die neugierigen Herren um den Fremden zogen, immer kleiner, bis sie sich zuletzt vertraulich an den gleichen Tisch setzten und sich auf gewandte Weise zu dem Gelage aus dem Stegreif einluden, indem sie ohne weiteres um eine Flasche zu würfeln begannen.

byl spíše znám jako poměrně chytrý člověk, a tak se kruhy, které zvědaví pánové tvořili kolem cizince, zmenšovaly, až se nakonec společně posadili ke stolu a obratně se sami pozvali na hostinu tím, že začali házet kostkami o láhev.

Doch tranken sie nicht zuviel, da es noch früh war; dagegen galt es, einen Schluck trefflichen Kaffee zu nehmen und dem Polacken, wie sie den Schneider bereits heimlich nannten, mit gutem Rauchzeug aufzuwerten, damit er immer mehr röche, wo er eigentlich wäre.

Ale nepili příliš mnoho, protože bylo ještě brzy; spíše šlo o to vypít šálek dobré kávy a poskytnout Polákovi, jak už ho tajně nazývali krejčí, dobrý kouř, aby více cítil, kde skutečně je.

»Darf ich dem Herrn Grafen eine ordentliche Zigarre anbieten? Ich habe sie von meinem Bruder auf Kuba direkt bekommen!« sagte der eine.

„Mohu nabídnout pánu hraběti pořádnou doutník? Obdržel jsem ji od svého bratra přímo z Kuby!“ řekl jeden z nich.

»Die Herren Polen lieben auch eine gute Zigarette, hier ist echter Tabak aus Smyrna, mein Kompagnon hat ihn gesendet«, rief der andere, indem er ein rotseidenes Beutelchen hinschob.

„Polští pánové také milují dobrou cigaretu. Tady je opravdový tabák ze Smyrny, poslal mi ho můj společník,“ řekl druhý a podal červený hedvábný sáček.

»Dieser aus Damaskus ist feiner, Herr Graf«, rief der dritte, »unser dortiger Prokurist selbst hat ihn für mich besorgt!«

„Ten z Damašku je lepší, pane hraběti,“ řekl třetí. „Náš prokurista tam ho pro mě obstaral!“

Der vierte streckte einen ungefügen Zigarrenbengel dar, indem er schrie: »Wenn Sie etwas ganz Ausgezeichnetes wollen, so versuchen Sie diese Pflanzerzigarre aus Virginien, selbstgezogen, selbstgemacht und durchaus nicht käuflich!«

Čtvrtý natáhl nepravidelný doutník a křičel: „Pokud chcete něco opravdu vynikajícího, zkuste tuto planterovskou doutník z Virginie, pěstovanou a vyrobenou doma a nikoliv na prodej!“

Strapinski lächelte sauersüß, sagte nichts und war bald in feine Duftwolken gehüllt, welche von der hervorbrechenden Sonne lieblich versilbert wurden.

Strapinski se kousal do rtů, neřekl nic a brzy byl zahalen do jemného oblaku vůně, kterou slunce krásně zbarvilo do stříbra.

Der Himmel entwölkte sich in weniger als einer Viertelstunde, der schönste Herbstnachmittag trat ein; es hieß, der Genuß der günstigen Stunde sei sich zu gönnen, da das Jahr vielleicht nicht viele solcher Tage mehr brächte;

Obloha se během necelých patnácti minut vyjasnila a začal nejkrásnější podzimní odpoledne. Bylo řečeno, že si tuto příznivou hodinu musíme užít, protože rok už možná nebude mít tolik takových dnů;

und es wurde beschlossen, auszufahren, den fröhlichen Amtsrat auf seinem Gute zu besuchen, der erst vor wenigen Tagen gekeltert hatte, und seinen neuen Wein, den roten Sauser, zu kosten.

a bylo rozhodnuto vyjet a navštívit veselého radního na jeho statku, který před několika dny dokončil sklizeň, a ochutnat jeho nové víno, červený Sauser.

Pütschli-Nievergelt, Sohn, sandte nach seinem Jagdwagen, und bald schlugen seine jungen Eisenschimmel das Pflaster vor der ›Waage‹.

Pütschli-Nievergelt, syn, poslal pro svůj lovecký vůz a brzy se jeho mladí koně prohnali po dlažbě před „Vahou“.

Der Wirt selbst ließ ebenfalls anspannen, man lud den Grafen zuvorkommend ein, sich anzuschließen und die Gegend etwas kennenzulernen.

Hostitel také nechal zapřáhnout a laskavě pozval pana hraběte, aby se k nim připojil a seznámil se s okolím.

Der Wein hatte seinen Witz erwärmt; er überdachte schnell, daß er bei dieser Gelegenheit am besten sich unbemerkt entfernen und seine Wanderung fortsetzen könne; den Schaden sollten die törichten und zudringlichen Herren an sich selbst behalten.

Víno ho rozveselilo; rychle si uvědomil, že při této příležitosti by se nejlépe mohl nepozorovaně ztratit a pokračovat ve své cestě; škodu by si měli nechat tito hloupí a dotěrní pánové sami pro sebe.

Er nahm daher die Einladung mit einigen höflichen Worten an und bestieg mit dem jungen Pütschli den Jagdwagen.

Přijal tedy pozvání s několika zdvořilými slovy a nasedl na lovecký vůz s mladým Pütschlim.

Nun war es eine weitere Fügung, daß der Schneider, nachdem er auf seinem Dorfe schon als junger Bursch dem Gutsherrn zuweilen Dienste geleistet, seine Militärzeit bei den Husaren abgedient hatte und demnach genugsam mit Pferden umzugehen verstand.

Bylo to další shoda okolností, že krejčí, který již jako mladík sloužil na statku a poté absolvoval vojenskou službu u husarů, dokázal s koňmi dobře zacházet.

Wie daher sein Gefährte höflich fragte, ob er vielleicht fahren möge, ergriff er sofort Zügel und Peitsche und fuhr in schulgerechter Haltung, in raschem Trabe durch das Tor und auf der Landstraße dahin, so daß die Herren einander ansahen und flüsterten: »Es ist richtig, es ist jedenfalls ein Herr!«

Když tedy jeho společník laskavě navrhl, aby mohl řídit, okamžitě uchopil otěže a bič a jel ve správné pozici rychlým krokem skrz bránu a na silnici, až se pánové na sebe podívali a zašeptali: „Je to správné, je to rozhodně pán!“

In einer halben Stunde war das Gut des Amtsrates erreicht.

Za půl hodiny byli na statku radního.

Strapinski fuhr in einem prächtigen Halbbogen auf und ließ die feurigen Pferde aufs beste anprallen; man sprang von den Wagen, der Amtsrat kam herbei und führte die Gesellschaft ins Haus, und alsbald war auch der Tisch mit einem halben Dutzend Karaffen voll karneolfarbigen Sausers besetzt.

Strapinski vyjel v nádherném oblouku a nechal své ohnivé koně dobře nabrat rychlost; vyskočili z vozidel, radní přišel a provedl společnost do domu, a brzy byl stůl naplněn půl tuctem karafek karneolově zbarveného Sauceru.

Das heiße, gärende Getränk wurde vorerst geprüft, belobt und sodann fröhlich in Angriff genommen, während der Hausherr im Hause die Kunde herumtrug, es sei ein vornehmer Graf da, ein Polacke, und eine feinere Bewirtung vorbereitete.

Horký, kvašený nápoj byl nejprve otestován, oceněn a poté vesele konzumován, zatímco hostitel v domě rozšiřoval zprávu, že je zde vznešený hrabě, Polák, a připravoval jemnější hostinu.

Mittlerweile teilte sich die Gesellschaft in zwei Partien, um das versäumte Spiel nachzuholen, da in diesem Lande keine Männer zusammen sein konnten, ohne zu spielen, wahrscheinlich aus angebotenem Tätigkeitstriebe.

Mezitím se společnost rozdělila na dvě skupiny, aby dohnala zmeškanou hru, protože v této zemi se muži nemohou setkat, aniž by hráli, pravděpodobně z důvodu přirozené potřeby aktivity.

Strapinski, welcher die Teilnahme aus verschiedenen Gründen ablehnen mußte, wurde eingeladen zuzusehen, denn das schien ihnen immerhin der Mühe wert, da sie so viel Klugheit und Geistesgegenwart bei den Karten zu entwickeln pflegten.

Strapinski, který z různých důvodů musel odmítnout účast, byl pozván k pozorování, což se jim zdálo stát za to, protože při hraní karet projevovali tolik chytrosti a důvtipu.

Er mußte sich zwischen beide Partien setzen, und sie legten es nun darauf an, geistreich und gewandt zu spielen und den Gast zu gleicher Zeit zu unterhalten.

Musel se posadit mezi obě skupiny, a ti se snažili hrát chytře a obratně a zároveň zábavně pro hosta.

So saß er denn wie ein kränkelnder Fürst, vor welchem die Hofleute ein angenehmes Schauspiel aufführen und den Lauf der Welt darstellen.

Tak tedy seděl jako nemocný princ, před kterým dvořané předvádějí příjemné představení a ukazují běh světa.

Sie erklärten ihm die bedeutendsten Wendungen, Handstreiche und Ereignisse, und wenn die eine Partei für einen Augenblick ihre Aufmerksamkeit ausschließlich dem Spiele zuwenden mußte, so führte die andere dafür um so angelegentlicher die Unterhaltung mit dem Schneider.

Vysvětlili mu nejdůležitější zvraty, triky a události, a když jedna skupina na chvíli musela věnovat veškerou pozornost hře, druhá s větším nadšením pokračovala v konverzaci s krejčím.

Der beste Gegenstand dünkte sie hierfür Pferde, Jagd und dergleichen; Strapinski wußte hier auch am besten Bescheid, denn er brauchte nur die Redensarten hervorzuholen. welche er einst in der Nähe von Offizieren und Gutsherren gehört und die ihm schon dazumal ausnehmend wohl gefallen hatten.

Nejlepším tématem se jim zdály být koně, lov a podobně; Strapinski v tomto ohledu věděl nejvíce, protože jen musel vytáhnout fráze, které kdysi slyšel v přítomnosti důstojníků a statkářů, a které mu tehdy velmi dobře padly do oka.

Wenn er diese Redensarten auch nur sparsam, mit einer gewissen Bescheidenheit und stets mit einem schwermütigen Lächeln vorbrachte, so erreichte er damit nur eine größere Wirkung;

I když tyto fráze předkládal jen střídmě, s jistou skromností a vždy s těžkým úsměvem, dosáhl tím jen většího účinku;

wenn zwei oder drei von den Herren aufstanden und etwa zur Seite traten, so sagten sie: »Es ist ein vollkommener Junker!«

když dva nebo tři pánové vstali a odešli stranou, řekli: „Je to dokonalý šlechtic!“

Nur Melcher Böhni, der Buchhalter, als ein geborener Zweifler, rieb sich vergnügt die Hände und sagte zu sich selbst: »Ich sehe es kommen, daß es wieder einen Goldacher Putsch gibt, ja, er ist gewissermaßen schon da!

Jen Melcher Böhni, účetní, jako rozený pochybovač, si s potěšením mnul ruce a řekl si: „Vidím, že dojde znovu k puči v Goldachu, ano, do jisté míry už k němu došlo!“

Es war aber auch Zeit, denn schon sind's zwei Jahre seit dem letzten!

Bylo však na čase, protože od posledního puče uplynuly již dva roky!

Der Mann dort hat mir so wunderlich zerstochene Finger, vielleicht von Praga oder Ostrolenka her!

Ten muž tam má podivně znetvořené prsty, možná z Prahy nebo z Ostrołęki!

Nun, ich werde mich hüten, den Verlauf zu stören!«

No, budu si dávat pozor, abych nepřerušil běh událostí!“

Die beiden Partien waren nun zu Ende, auch das Sausergelüste der Herren gebüßt, und sie zogen nun vor, sich an den alten Weinen des Amtsrats ein wenig abzukühlen, die jetzt gebracht wurden;

Obě partie nyní skončily, pánové také uspokojili svou chuť na pití a nyní dali přednost tomu, aby se trochu ochladili starými víny radního, které nyní byly doneseny;

doch war die Abkühlung etwas leidenschaftlicher Natur, indem sofort, um nicht in schnöden Müßiggang zu verfallen, ein allgemeines Hasardspiel vorgeschlagen wurde.

avšak to ochlazování mělo poněkud vášnivou podobu, protože okamžitě, aby se nepohroutili do nudného nečinnosti, bylo navrženo společné hazardní hraní.

Man mischte die Karten, jeder warf einen Brabanter Taler hin, und als die Reihe an Strapinski war, konnte er nicht wohl seinen Fingerhut auf den Tisch setzen.

Karty byly zamíchány, každý hodil brabantský talent a když došlo na Strapinskiho, nedokázal položit svou kapsu na stůl.

»Ich habe nicht ein solches Geldstück«, sagte er errötend; aber schon hatte Melcher Böhni, der ihn beobachtet, für ihn eingesetzt, ohne daß jemand darauf achtgab; denn alle waren viel zu behaglich, als daß sie auf den Argwohn geraten wären, jemand in der Welt könne kein Geld haben.

„Nemám takovou bankovku,“ řekl zrudlý; ale Melcher Böhni, který ho sledoval, za něj vsadil, aniž by si toho někdo všiml, protože všichni byli příliš spokojení na to, aby jim došlo, že někdo na světě může nemít peníze.

Im nächsten Augenblicke wurde dem Schneider, der gewonnen hatte, der ganze Einsatz zugeschoben; verwirrt ließ er das Geld liegen, und Böhni besorgte für ihn das zweite Spiel, welches ein anderer gewann, sowie das dritte.

V příštím okamžiku byl vítězi, krejčímu, předán celý sázkový fond; zmateně nechal peníze ležet a Böhni za něj zajistil druhou hru, kterou vyhrál někdo jiný, a poté třetí hru také.

Doch das vierte und fünfte gewann wiederum der Polacke, der allmählich aufwachte und sich in die Sache fand.

Avšak čtvrtou a pátou hru opět vyhrál Polák, který se postupně probouzel a zapojoval do dění.

Indem er sich still und ruhig verhielt, spielte er mit abwechselndem Glück;

Tím, že se choval klidně a vyrovnaně, hrál s proměnlivým štěstím;

einmal kam er bis auf einen Taler herunter, den er setzen mußte, gewann wieder, und zuletzt, als man das Spiel satt bekam, besaß er einige Louisdors, mehr, als er jemals in seinem Leben besessen, welche er, als er sah, daß jedermann sein Geld einsteckte, ebenfalls zu sich nahm, nicht ohne Furcht, daß alles ein Traum sei.

jednou klesl až na jeden talent, který musel vsadit, znovu vyhrál a nakonec, když hra začala nudit, měl několik Louisdorů, více, než kdy měl ve svém životě, které si také vzal, aniž by se obával, že to vše je jen sen.

Böhni, welcher ihn fortwährend scharf betrachtete, war jetzt fast im klaren über ihn und dachte: den Teufel fährt der in einem vierspännigen Wagen!

Böhni, který ho neustále pozorně sledoval, měl nyní téměř jasno ohledně něj a si myslel: „Ten chlap je jako ďábel v kočáru taženém čtyřspánkovým tahačem!“

Weil er aber zugleich bemerkte, daß der rätselhafte Fremde keine Gier nach dem Gelde gezeigt, sich überhaupt bescheiden und nüchtern verhalten hatte, so war er nicht übel gegen ihn gesinnt, sondern beschloß, die Sache durchaus gehen zu lassen.

Avšak zároveň si všiml, že tajemný cizinec neprojevil chamtivost po penězích a choval se celkově skromně a střídmě, takže k němu nechoval zášť, ale rozhodl se celou věc nechat být.

Aber der Graf Strapinski, als man sich vor dem Abendessen im Freien erging, nahm jetzo seine Gedanken zusammen und hielt den rechten Zeitpunkt einer geräuschlosen Beurlaubung für gekommen.

Ale hrabě Strapinski, když se před večeří venku procházel, si nyní dal věc do pořádku a usoudil, že nastal správný okamžik pro tiché odloučení.

Er hatte ein artiges Reisegeld und nahm sich vor, dem Wirt ›Zur Waage‹ von der nächsten Stadt aus sein aufgedrungenes Mittagsmahl zu bezahlen.

Měl pěkné cestovní peníze a rozhodl se zaplatit hostinskému „U vah“ v nedalekém městě za jím vynucené obědové jídlo.

Also schlug er seinen Radmantel malerisch um, drückte die Pelzmütze tiefer in die Augen und schritt unter einer Reihe von hohen Akazien in der Abendsonne langsam auf und nieder, das schöne Gelände betrachtend oder vielmehr den Weg erspähend, den er einschlagen wollte.

Tak si malovitě přehodil plášť přes rameno, stlačil kožešinovou čepici hlouběji do očí a pomalu kráčel nahoru a dolů pod řadou vysokých akácií za večerního slunce, obdivoval krásnou krajinu nebo spíše hledal cestu, kterou chtěl jít.

Er nahm sich mit seiner bewölkten Stirne, seinem lieblichen, aber schwermütigen Mundbärtchen, seinen glänzenden schwarzen Locken, seinen dunklen Augen, im Wehen seines faltigen Mantels vortrefflich aus;

Se svým zataženým čelem, svým půvabným, ale smutným vouskem, svými lesklými černými kadeřemi, svými tmavými očima a ve vánku svého vráskovaného pláště vypadal vynikajícně.

der Abendschein und das Säuseln der Bäume über ihm erhöhten den Eindruck, so daß die Gesellschaft ihn von ferne mit Aufmerksamkeit und Wohlwollen betrachtete.

Večerní světlo a šumící stromy nad ním zesílily dojem, takže společnost ho z dálky pozorně a příznivě sledovala.

Allmählich ging er immer etwas weiter vom Hause hinweg, schritt durch ein Gebüsch, hinter welchem ein Feldweg vorüberging, und als er sich vor den Blicken der Gesellschaft gedeckt sah, wollte er eben mit festen Schritten ins Feld rücken, als um eine Ecke herum plötzlich der Amtsrat mit seiner Tochter Nettchen ihm entgegentrat.

Postupně se vzdaloval od domu, prošel skrze keř, za kterým procházela polní cesta, a když viděl, že je mimo dohled společnosti, chtěl právě rozhodně vstoupit do pole, když náhle ze zákoutí vyšel radní se svou dcerou Nettchen a šel mu vstříc.

Nettchen war ein hübsches Fräulein, äußerst prächtig, etwas stutzerhaft gekleidet und mit Schmuck reichlich verziert.

Nettchen byla pěkná dívka, velmi krásná, ale trochu neohrabaně oblečená a bohatě ozdobená šperky.

»Wir suchen Sie, Herr Graf«, rief der Amtsrat, »damit ich Sie erstens hier meinem Kinde vorstelle und zweitens, um Sie zu bitten, daß Sie uns die Ehre erweisen möchten, einen Bissen Abendbrot mit uns zu nehmen; die anderen Herren sind bereits im Hause.«

„Hledáme vás, pane hrabě,“ zavolal radní, „abych vás nejprve představil svému dítěti a poté vás požádal, abyste nám udělil tu čest a poseděl s námi u večeře; ostatní pánové jsou již v domě.“

Der Wanderer nahm schnell seine Mütze vom Kopfe und machte ehrfurchtsvolle, ja furchtsame Verbeugungen, von Rot übergossen.

Poutník si rychle sundal klobouk a udělal uctivé, ba i bojácné pokyny, zrudl přitom.

Denn eine neue Wendung war eingetreten; ein Fräulein beschritt den Schauplatz der Ereignisse.

Nastala totiž nová situace; na scénu událostí vstoupila dívka.

Doch schadete ihm seine Blödigkeit und übergroße Ehrerbietung nichts bei der Dame; im Gegenteil, die Schüchternheit, Demut und Ehrerbietung eines so vornehmen und interessanten jungen Edelmanns erschien ihr wahrhaft rührend, ja hinreißend.

Avšak jeho hloupost a přehnaná úcta mu u dámy nijak neublížily; naopak, nesmělost, pokora a úcta tak vznešeného a zajímavého mladého šlechtice se jí zdály opravdu dojemné, ba i okouzlující.

Da sieht man, fuhr es ihr durch den Sinn, je nobler, desto bescheidener und unverdorbener; merkt es euch, ihr Herren Wildfänge von Goldach, die ihr vor jungen Mädchen kaum mehr den Hut berührt!

„Vidíte,“ pomyslela si, „čím vznešenější, tím skromnější a neposkvrněnější.“ Pamatujte si to, pánové z Goldachu, kteří před mladými dívkami sotva zvednete klobouk!

Sie grüßte den Ritter daher auf das holdseligste, indem sie auch lieblich errötete, und sprach sogleich hastig und schnell und vieles mit ihm, wie es die Art behaglicher Kleinstädterinnen ist, die sich den Fremden zeigen wollen.

Zdravila tedy rytíře co nejlaskavěji, přitom se jemně zarudila, a hned s ním hovořila rychle a uctivě, jak to bývá u příjemných maloměstských žen, které chtějí udělat dojem na cizince.

Strapinski hingegen wandelte sich in kurzer Zeit um; während er bisher nichts getan hatte, um im geringsten in die Rolle einzugehen, die man ihm aufbürdete, begann er nun unwillkürlich etwas gesuchter zu sprechen und mischte allerhand polnische Brocken in die Rede, kurz, das Schneiderblütchen fing in der Nähe des Frauenzimmers an, seine Sprünge zu machen und seinen Reiter davonzutragen.

Strapinski však v krátké době prošel změnou; zatímco dříve neudělal nic, aby se alespoň trochu hodil do role, kterou mu ukládali, nyní začal nevědomky mluvit výstředněji a vmísil do řeči spoustu polštiny. Zkrátka krejčího syna začalo přitahovat blízkost dámského pokoje a odnášet ho pryč od rytíře.

Am Tisch erhielt er den Ehrenplatz neben der Tochter des Hauses; denn die Mutter war gestorben.

U stolu zaujal čestné místo vedle dcery domu, protože matka zemřela.

Er wurde zwar bald wieder melancholisch, da er bedachte, nun müsse er mit den andern wieder in die Stadt zurückkehren oder gewaltsam in die Nacht hinaus entrinnen, und da er ferner überlegte, wie vergänglich das Glück sei, welches er jetzt genoß.

Brzy však opět upadl do melancholie, když si uvědomil, že se musí vrátit do města s ostatními nebo násilně utéct do noci, a když navíc uvažoval, jak pomíjivé je štěstí, které nyní prožíval.

Aber dennoch empfand er dies Glück und sagte sich zum voraus: Ach, einmal wirst du doch in deinem Leben etwas vorgestellt und neben einem solchen höheren Wesen gesessen haben.

Ale přesto to štěstí vnímal a řekl si předem: „Ach, jednou v životě budeš také někde představen a budeš sedět vedle takové vznešené osoby.“

Es war in der Tat keine Kleinigkeit, eine Hand neben sich glänzen zu sehen, die von drei oder vier Armbändern klirrte, und bei einem flüchtigen Seitenblick jedesmal einen abenteuerlich und reizend frisierten Kopf, ein holdes Erröten, einen vollen Augenaufschlag zu sehen.

Vskutku nebylo nepodstatné vidět po boku člověka třpytící se ruku, která se chvěla třemi nebo čtyřmi náramky, a při letmém pohledu na bok vidět vždy dobrodružně a okouzlujícě upravenou hlavu, jemné zarudnutí a plný očí výraz.

Denn er mochte tun oder lassen, was er wollte, alles wurde als ungewöhnlich und nobel ausgelegt und die Ungeschicklichkeit selbst als merkwürdige Unbefangenheit liebenswürdig befunden von der jungen Dame, welche sonst stundenlang über gesellschaftliche Verstöße zu plaudern wußte.

Neboť ať dělal nebo nedělal, co chtěl, vše bylo vykládáno jako neobvyklé a vznešené, a i jeho neohrabanost byla považována za milou neformálnost mladou dámou, která jinak dokázala hodiny klábosit o společenských přečinech.

Da man guter Dinge war, sangen ein paar Gäste Lieder, die in den dreißiger Jahren Mode waren.

Když byli v dobré náladě, pár hostů zpívalo písně, které byly v 30. letech módní.

Der Graf wurde gebeten, ein polnisches Lied zu singen.

Graf byl požádán, aby zazpíval polskou píseň.

Der Wein überwand seine Schüchternheit endlich, obschon nicht seine Sorgen; er hatte einst einige Wochen im Polnischen gearbeitet und wußte einige polnische Worte, sogar ein Volksliedchen auswendig, ohne ihres Inhalts bewußt zu sein, gleich einem Papagei.

Víno nakonec překonalo jeho ostýchavost, i když ne jeho obavy; pracoval kdysi několik týdnů v polštině a znal několik polských slov, dokonce znal nazpaměť i lidovou píseň, aniž si uvědomil její obsah, stejně jako papoušek.

Also sang er mit edlem Wesen, mehr zaghaft als laut und mit einer Stimme, welche wie von einem geheimen Kummer leise zitterte, auf polnisch:

Tak tedy zpíval v ušlechtilém duchu, spíše váhavě než hlasitě a hlasem, který se lehce chvěl tajemným smutkem, v polštině:

Hunderttausend Schweine pferchen

Sto tisíc prasat se tlačí

Von der Desna bis zur Weichsel,

Od Desny až po Vislu,

Und Kathinka, dieses Saumensch,

A Katinka, tahle děvka,

Geht im Schmutz bis an die Knöchel!

Jde v hnoji až po kotníky!

Hunderttausend Ochsen brüllen

Sto tisíc býků řve

Auf Wolhyniens grünen Weiden,

Na zelených pastvinách Volhynie,

Und Kathinka, ja Kathinka

A Katinka, ano Katinka

Glaubt, ich sei in sie verliebt!

Věří, že jsem do ní zamilovaný!

»Bravo! Bravo!« riefen alle Herren, mit den Händen klatschend, und Nettchen sagte gerührt: »Ach, das Nationale ist immer so schön!« Glücklicherweise verlangte niemand die Übersetzung dieses Gesanges.

„Bravo! Bravo!“ křičeli všichni pánové a tleskali rukama, a Nettchen dojatě řekla: „Ach, národní písně jsou vždy tak krásné!“ Naštěstí nikdo nepožádal o překlad této písně.

Mit dem Überschreiten solchen Höhepunktes der Unterhaltung brach die Gesellschaft auf; der Schneider wurde wieder eingepackt und sorgfältig nach Goldach zurückgebracht; vorher hatte er versprechen müssen, nicht ohne Abschied davonzureisen.

Po dosažení takového vrcholu zábavy se společnost vydala na cestu; krejčí byl opět zabalen a pečlivě vrácen do Goldachu; předtím musel slíbit, že neodejde bez rozloučení.

Im Gasthof ›Zur Waage‹ wurde noch ein Glas Punsch genommen; jedoch Strapinski war erschöpft und verlangte nach dem Bette.

V hostinci „Zur Waage“ si dali ještě sklenici punče; ale Strapinski byl vyčerpaný a požádal o postel.

Der Wirt selbst führte ihn auf seine Zimmer, deren Stattlichkeit er kaum mehr beachtete, obgleich er nur gewohnt war, in dürftigen Herbergskammern zu schlafen.

Hostitel ho sám zavedl do svých pokojů, jejichž velkolepost si sotva všiml, ačkoliv byl zvyklý spát v chatrných hostinských místnostech.

Er stand ohne alle und jede Habseligkeit mitten auf einem schönen Teppich, als der Wirt plötzlich den Mangel an Gepäck entdeckte und sich vor die Stirne schlug.

Stál uprostřed krásného koberce bez jakýchkoliv věcí, když hostitel najednou zjistil nedostatek zavazadel a zavrtěl hlavou.

Dann lief er schnell hinaus, schellte, rief Kellner und Hausknechte herbei, wortwechselte mit ihnen, kam wieder und beteuerte: »Es ist richtig, Herr Graf, man hat vergessen, Ihr Gepäck abzuladen!

Pak rychle vyběhl, zazvonil, zavolal číšníky a sluhy, porozuměl se s nimi, vrátil se a prohlásil: „Je to pravda, pane hrabě, zapomněli jsme vyložit vaše zavazadla!“

Auch das Notwendigste fehlt!«

Dokonce i to nejnutnější chybí!“

»Auch das kleine Paketchen, das im Wagen lag?« fragte Strapinski ängstlich, weil er an ein handgroßes Bündelein dachte, welches er auf dem Sitze hatte liegenlassen, und das ein Schnupftuch, eine Haarbürste, einen Kamm, ein Büchschen Pomade und einen Stengel Bartwichse enthielt.

„A ten malý balíček, který byl v autě?“ zeptal se Strapinski ustaraně, protože si vzpomněl na malý balíček, který nechal na sedadle a který obsahoval kapesník, kartáč na vlasy, hřeben, malou dózu vosku a hůlku na vousy.

»Auch dieses fehlt, es ist gar nichts da«, sagte der gute Wirt erschrocken, weil er darunter etwas sehr Wichtiges vermutete. »Man muß dem Kutscher sogleich einen Expressen nachschicken«, rief er eifrig, »ich werde das besorgen!«

„I to chybí, není tam vůbec nic,“ prohlásil dobrý hostitel vyděšeně, protože předpokládal, že se jedná o něco velmi důležitého. „Musíme ihned poslat expresní zprávu kočímu,“ volal horlivě, „postarám se o to!“

Doch der Herr Graf fiel ihm ebenso erschrocken in den Arm und sagte bewegt: »Lassen Sie, es darf nicht sein! Man muß meine Spur verlieren für einige Zeit«, setzte er hinzu, selbst betreten über diese Erfindung.

Ale pan hrabě ho stejně vyděšeně objal a řekl dojatelně: „Nedělejte to, to nesmí být! Musíme na chvíli ztratit stopu,“ dodal, sám zahanben tímto nápadem.

Der Wirt ging erstaunt zu den Punsch trinkenden Gästen, erzählte ihnen den Fall und schloß mit dem Ausspruche, daß der Graf unzweifelhaft ein Opfer politischer oder der Familienverfolgung sein müsse;

Hostitel šel ohromen k hostům pijícím punč, popsal jim celý případ a zakončil prohlášením, že hrabě je nepochybně obětí politické nebo rodinné perzekuce;

denn um ebendiese Zeit wurden viele Polen und andere Flüchtlinge wegen gewaltsamer Unternehmungen des Landes verwiesen; andere wurden von fremden Agenten beobachtet und umgarnt.

protože právě v té době bylo mnoho Poláků a dalších uprchlíků vyhoštěno ze země za násilné činy; jiní byli sledováni a obkličováni cizími agenty.

Strapinski aber tat einen guten Schlaf, und als er spät erwachte, sah er zunächst den prächtigen Sonntagsschlafrock des Waagwirtes über einen Stuhl gehängt, ferner ein Tischchen mit allem möglichen Toilettenwerkzeug bedeckt.

Strapinski však spal dobře a když se později probudil, uviděl na židli zavěšený nádherný nedělní župan hostitele a malý stůl pokrytý všemi možnými toaletními potřebami.

Sodann harrten eine Anzahl Dienstboten, um Körbe und Koffer, angefüllt mit feiner Wäsche, mit Kleidern, mit Zigarren, mit Büchern, mit Stiefeln, mit Schuhen, mit Sporen, mit Reitpeitschen, mit Pelzen, mit Mützen, mit Hüten,

Poté čekalo několik sluhů s košy a kufry plnými jemného prádla, šatů, cigaret, knih, bot, šatů, podkov, jezdeckých bičů, kožešin, čepic a klobouků.

mit Socken, mit Strümpfen, mit Pfeifen, mit Flöten und Geigen abzugeben von seiten der gestrigen Freunde mit der angelegentlichen Bitte, sich dieser Bequemlichkeiten einstweilen bedienen zu wollen.

S přátelskou prosbou, aby mohli dočasně využívat těchto vymožeností, je jim předávali včerejší přátelé.

Da sie die Vormittagsstunden unabänderlich in ihren Geschäften verbrachten, ließen sie ihre Besuche auf die Zeit nach Tisch ansagen.

Protože strávili dopoledne nevyhnutelně ve svých obchodech, oznámili svou návštěvu na pozdější dobu po obědě.

Diese Leute waren nichts weniger als lächerlich oder einfältig, sondern umsichtige Geschäftsmänner, mehr schlau als vernagelt; allein da ihre wohlbesorgte Stadt klein war und es ihnen manchmal langweilig darin vorkam, waren sie stets begierig auf eine Abwechslung, ein Ereignis, einen Vorgang, dem sie sich ohne Rückhalt hingaben.

Tito lidé nebyli ani směšní, ani naivní, ale prozíraví obchodníci, chytřejší než hloupí; ale protože jejich dobře zaopatřené město bylo malé a někdy se jim tam nudilo, byli vždy dychtiví po změně, události nebo akci, do níž se pustili bez výhrad.

Der vierspännige Wagen, das Aussteigen des Fremden, sein Mittagessen, die Aussage des Kutschers waren so einfache und natürliche Dinge, daß die Goldacher, welche keinem müßigen Argwohn nachzuhängen pflegten, ein Ereignis darauf aufbauten wie auf einen Felsen.

Koučovaný vůz, vystoupení cizince, jeho oběd, výpověď kočího byly tak jednoduché a přirozené věci, že Goldačané, kteří neměli sklon k zbytečnému podezírání, na nich stavěli celou událost jako na skále.

Als Strapinski das Warenlager sah, das sich vor ihm ausbreitete, war seine erste Bewegung, daß er in seine Tasche griff, um zu erfahren, ob er träume oder wache.

Když Strapinski viděl sklad zboží, který se před ním rozprostíral, jeho první reakce byla, že sáhl do kapsy, aby zjistil, jestli sní nebo je vzhůru.

Wenn sein Fingerhut dort noch in seiner Einsamkeit weilte, so träumte er.

Pokud tam jeho kapsle stále byla v jeho osamělosti, znamenalo to, že sní.

Aber nein, der Fingerhut wohnte traulich zwischen dem gewonnenen Spielgelde und scheuerte sich freundschaftlich an den Talern; so ergab sich auch sein Gebieter wiederum in das Ding und stieg von seinen Zimmern herunter auf die Straße, um sich die Stadt zu besehen, in welcher es ihm so wohl erging.

Ale ne, kapsle tam přátelsky ležela mezi získanými penězi a přátelsky se otírala o talíry; tak se i jeho pán znovu podřídil věci a sestoupil ze svých pokojů na ulici, aby si prohlédl město, ve kterém se mu tak dobře dařilo.

Unter der Küchentüre stand die Köchin, welche ihm einen tiefen Knicks machte und ihm mit neuem Wohlgefallen nachsah;

Pod dveřmi kuchyně stála kuchařka, která mu hluboce poklonila a s novým potěšením se na něj dívala;

auf dem Flur und an der Haustüre standen andere Hausgeister, alle mit der Mütze in der Hand, und Strapinski schritt mit gutem Anstand und doch bescheiden hinaus, seinen Mantel sittsam zusammennehmend.

v předsíni a u vchodových dveří stáli další domácí duchové, všichni s kloboukem v ruce, a Strapinski vystoupil s důstojností, ale přitom skromně, a slušně si sbalil kabát.

Das Schicksal machte ihn mit jeder Minute größer.

Osud ho každou minutou činil větším.