Le 8 décembre de l’an dernier, M. Gerbois, professeur de mathématiques au lycée de Versailles, dénicha, dans le fouillis d’un marchand de bric-à-brac, un petit secrétaire en acajou qui lui plut par la multiplicité de ses tiroirs.

8. prosince minulého roku nalezl pan Gerbois, učitel matematiky na střední škole ve Versailles, v hromadě starožitností malý sekretář z akátu, který ho zaujal díky velkému počtu zásuvek.

— Voilà bien ce qu’il me faut pour l’anniversaire de Suzanne, pensa-t-il.

— To je přesně to, co potřebuji k narozeninám Suzanne, pomyslel si.

Et comme il s’ingéniait, dans la mesure de ses modestes ressources, à faire plaisir à sa fille, il débattit le prix et versa la somme de soixante-cinq francs.

A protože se snažil potěšit svou dceru v rámci svých skromných možností, dohodl se na ceně a zaplatil 65 franků.

Au moment où il donnait son adresse, un jeune homme, de tournure élégante, et qui furetait déjà de droite et de gauche, aperçut le meuble et demanda :

Když uváděl svou adresu, mladík s elegantní postavou, který se již rozhlížel kolem sebe, si všiml toho nábytku a zeptal se:

— Combien ?

— Kolik za něj?

— Il est vendu, répliqua le marchand.

— Je prodaný, odpověděl prodavač.

— Ah !... À Monsieur, peut-être ?

— Ah!... Možná pro pána?

M. Gerbois salua et, d’autant plus heureux d’avoir ce meuble qu’un de ses semblables le convoitait, il se retira.

Pan Gerbois zasalutoval a odešel ještě spokojenější s tímto kusem nábytku, protože ho chtěl i někdo jiný.

Mais il n’avait pas fait dix pas dans la rue qu’il fut rejoint par le jeune homme qui, le chapeau à la main et d’un ton de parfaite courtoisie, lui dit :

Ale ani neodešel deset kroků po ulici, když ho dohonil mladík, který s kloboukem v ruce a s dokonalou zdvořilostí v hlase řekl:

— Je vous demande infiniment pardon, monsieur... Je vais vous poser une question indiscrète... Cherchiez-vous ce secrétaire plus spécialement qu’autre chose ?

— Velice se omlouvám, pane... Zeptám se vás na něco netaktního... Hledal jste tento sekretář zvlášť moc, nebo ne?

— Non. Je cherchais une balance d’occasion pour certaines expériences de physique.

— Ne. Hledal jsem použitou váhu pro některé fyzické experimenty.

— Par conséquent, vous n’y tenez pas beaucoup ?

— Takže na tom moc nezáleží?

— J’y tiens, voilà tout.

— Záleží, to je vše.

— Parce qu’il est ancien, peut-être ?

— Protože je starý, možná?

— Parce qu’il est commode.

— Protože je praktický.

— En ce cas, vous consentiriez à l’échanger contre un secrétaire aussi commode, mais en meilleur état ?

— V tom případě byste si ho vyměnil za stejně praktického sekretáře, ale v lepším stavu?

— Celui-ci est en bon état, et l’échange me paraît inutile.

— Tenhle je v dobrém stavu a výměna se mi zdá zbytečná.

— Cependant...

— Nicméně...

M. Gerbois est un homme facilement irritable et de caractère ombrageux. Il répondit sèchement :

Pan Gerbois je snadno podrážditelný a má vznětlivou povahu. Odpověděl stroze:

— Je vous en prie, monsieur, n’insistez pas.

— Prosím vás, pane, nenaléhejte.

L’inconnu se planta devant lui.

Cizinec se postavil před něj.

— J’ignore le prix que vous l’avez payé, monsieur... je vous en offre le double.

— Nevím, jakou cenu jste za něj zaplatil, pane... nabízím vám dvojnásobek.

— Non.

— Ne.

— Le triple ?

— Trojnásobek?

— Oh ! restons-en là, s’écria le professeur, impatienté, ce qui m’appartient n’est pas à vendre.

— Oh! nechte toho, vykřikl unaveně profesor, to, co je moje, není na prodej.

Le jeune homme le regarda fixement, d’un air que M. Gerbois ne devait pas oublier, puis, sans mot dire, tourna sur ses talons et s’éloigna.

Mladík na něj upřeně pohlédl pohledem, na který pan Gerbois nikdy nezapomene, a poté beze slova otočil paty a odešel.

Une heure après on apportait le meuble dans la maisonnette que le professeur occupait sur la route de Viroflay. Il appela sa fille.

O hodinu později byl nábytek přinesen do domečku, který profesor obýval na silnici do Viroflay. Zavolal svou dceru.

— Voici pour toi, Suzanne, si toutefois il te convient.

— Tohle je pro tebe, Suzanne, pokud se ti to líbí.

Suzanne était une jolie créature, expansive et heureuse. Elle se jeta au cou de son père et l’embrassa avec autant de joie que s’il lui avait offert un cadeau royal.

Suzanne byla hezká dívka, veselá a šťastná. Přihnala se ke svému otci a objala ho se stejnou radostí, jako kdyby jí nabídl královský dar.

Le soir même, l’ayant placé dans sa chambre avec l’aide d’Hortense, la bonne, elle nettoya les tiroirs et rangea soigneusement ses papiers, ses boîtes à lettres, sa correspondance, ses collections de cartes postales, et quelques souvenirs furtifs qu’elle conservait en l’honneur de son cousin Philippe.

Tentýž večer, poté co ho pomohla umístit do jeho pokoje s pomocí Hortense, služky, si pečlivě utřela zásuvky a uložila své papíry, poštovní schránky, korespondenci, sbírky pohlednic a několik tajných vzpomínek, které si nechávala na počest svého bratrance Philippa.

Le lendemain, à sept heures et demie, M. Gerbois se rendit au lycée. À dix heures, Suzanne, suivant une habitude quotidienne, l’attendait à la sortie, et c’était un grand plaisir pour lui que d’aviser, sur le trottoir opposé à la grille, sa silhouette gracieuse et son sourire d’enfant.

Následující den v 7:30 hodin šel pan Gerbois do školy. V 10 hodin na něj čekala Suzanne u východu, jak to dělala každý den, a bylo pro něj velkým potěšením vidět na chodníku naproti bráně její půvabnou postavu a dětský úsměv.

Ils s’en revinrent ensemble.

Společně se vrátili domů.

— Et ton secrétaire ?

— A tvůj sekretář?

— Une pure merveille ! Hortense et moi, nous avons fait les cuivres. On dirait de l’or.

— Je naprosto úžasný! Hortense a já jsme vše vyleštili. Vypadá to jako zlato.

— Ainsi, tu es contente ?

— Takže jsi spokojená?

— Si je suis contente ! c’est-à-dire que je ne sais pas comment j’ai pu m’en passer jusqu’ici.

— Jsem spokojená! Chci říct, nechápu, jak jsem se bez něj mohla obejít až dosud.

Ils traversèrent le jardin qui précède la maison. M. Gerbois proposa :

Prošli zahradu před domem. Pan Gerbois navrhl:

— Nous pourrions aller le voir avant le déjeuner ?

— Mohli bychom ho navštívit před obědem?

— Oh ! oui, c’est une bonne idée.

— Oh! Ano, to je skvělý nápad.

Elle monta la première, mais, arrivée au seuil de sa chambre, elle poussa un cri d’effarement.

Ona šla první dovnitř, ale když došla ke dveřím svého pokoje, vykřikla zděšeně.

— Qu’y a-t-il donc ? balbutia M. Gerbois.

— Co se děje? zakoktal pan Gerbois.

À son tour il entra dans la chambre. Le secrétaire n’y était plus.

On také vstoupil do pokoje. Sekretář už tam nebyl.

...Ce qui étonna le juge d’instruction, c’est l’admirable simplicité des moyens employés.

...Co soudceho vyšetřovatele překvapilo, byla úžasná jednoduchost použitých prostředků.

En l’absence de Suzanne, et tandis que la bonne faisait son marché, un commissionnaire muni de sa plaque — des voisins la virent — avait arrêté sa charrette devant le jardin et sonné par deux fois.

V době, kdy byla Suzanne pryč a služka nakupovala, dorazil poslíček s poznávací značkou – sousedé ho viděli – a zastavil svůj vůz před zahradou a dvakrát zazvonil.

Les voisins, ignorant que la bonne était dehors, n’eurent aucun soupçon, de sorte que l’individu effectua sa besogne dans la plus absolue quiétude.

Sousedé, kteří nevěděli, že služka je venku, neměli žádné podezření, takže člověk mohl vykonat svou práci v naprostém klidu.

À remarquer ceci : aucune armoire ne fut fracturée, aucune pendule dérangée.

Pozoruhodné je, že nebyla vyloupena žádná skříň, ani nebyly narušeny žádné hodiny.

Bien plus, le porte-monnaie de Suzanne, qu’elle avait laissé sur le marbre du secrétaire, se retrouva sur la table voisine avec les pièces d’or qu’il contenait.

Navíc Suzannina peněženka, kterou nechala na sekretářově stole, se našla na sousedním stole spolu s obsaženými zlatými mincemi.

Le mobile du vol était donc nettement déterminé, ce qui rendait le vol d’autant plus inexplicable, car, enfin, pourquoi courir tant de risques pour un butin si minime ?

Motiv krádeže byl tedy zcela jasný, což krádež dělalo ještě nepochopitelnější, protože nakonec, proč podstupovat takové riziko pro tak malou kořist?

Le seul indice que put fournir le professeur fut l’incident de la veille.

Jediný důkaz, který mohl profesor poskytnout, byl incident z předchozího dne.

— Tout de suite ce jeune homme a marqué, de mon refus, une vive contrariété, et j’ai eu l’impression très nette qu’il me quittait sur une menace.

– Hned ten mladík projevil značné rozladění kvůli mému odmítnutí a měl jsem jasný pocit, že odcházel s výhrůžkou.

C’était bien vague. On interrogea le marchand. Il ne connaissait ni l’un ni l’autre de ces deux messieurs. Quant à l’objet, il l’avait acheté quarante francs, à Chevreuse, dans une vente après décès, et croyait bien l’avoir revendu à sa juste valeur. L’enquête poursuivie n’apprit rien de plus.

Bylo to velmi nejednoznačné. Obchodník byl vyslechnut. Neznal ani jednoho z těchto dvou pánů. Co se týče předmětu, koupil ho za čtyřicet franků v Chevreuse na dražbě po smrti a věřil, že ho prodal za přiměřenou cenu. Další pátrání nepřineslo žádné nové informace.

Mais M. Gerbois resta persuadé qu’il avait subi un dommage énorme. Une fortune devait être dissimulée dans le double-fond d’un tiroir, et c’était la raison pour laquelle le jeune homme, connaissant la cachette, avait agi avec une telle décision.

Pan Gerbois však zůstal přesvědčen, že utrpěl obrovskou škodu. V dvojitém dnu zásuvky mělo být skryto bohatství, a proto mladík, který znal toto skryté místo, jednal tak rozhodně.

— Mon pauvre père, qu’aurions-nous fait de cette fortune ? répétait Suzanne.

– Můj ubohý otec, co bychom s tímto bohatstvím udělali? opakovala Suzanne.

— Comment ! mais avec une pareille dot, tu pouvais prétendre aux plus hauts partis.

– Jak! Ale s takovým věnem jsi mohla usilovat o nejvyšší společenské postavení.

Suzanne, qui bornait ses prétentions à son cousin Philippe, lequel était un parti pitoyable, soupirait amèrement. Et dans la petite maison de Versailles, la vie continua, moins gaie, moins insouciante, assombrie de regrets et de déceptions.

Suzanne, která své nároky omezila na svého bratrance Philippa, což byla žalostná volba, si hořce povzdechla. A v malém domě ve Versailles pokračoval život, méně veselý, méně bezstarostný, zahalený lítostmi a zklamáním.

Deux mois se passèrent. Et soudain, coup sur coup, les événements les plus graves, une suite imprévue d’heureuses chances et de catastrophes !...

Uběhly dva měsíce. A najednou, jeden za druhým, se děly ty nejvážnější události, nečekaná série šťastných příležitostí a katastrof!...

Le premier février, à cinq heures et demie, M. Gerbois, qui venait de rentrer, un journal du soir à la main, s’assit, mit ses lunettes et commença à lire. La politique ne l’intéressant pas, il tourna la page. Aussitôt un article attira son attention, intitulé :

Prvního února v půl šesté večer se právě vrátivší pan Gerbois, s večerními novinami v ruce, posadil, nasadil si brýle a začal číst. Politika ho nijak nezajímala, a tak obrátil stránku. Hned upoutal jeho pozornost článek s názvem:

« Troisième tirage de la loterie des Associations de la Presse... »

„Třetí losování Asociace tisku...“

« Le numéro 514-série 23 gagne un million... »

„Číslo 514-řada 23 vyhrává milion...“

Le journal lui glissa des doigts. Les murs vacillèrent devant ses yeux, et son cœur cessa de battre. Le numéro 514-série 23, c’était son numéro ! Il l’avait acheté par hasard, pour rendre service à l’un de ses amis, car il ne croyait guère aux faveurs du destin, et voilà qu’il gagnait !

Noviny mu vypadly z rukou. Stěny se před jeho očima zavrtěly a jeho srdce přestalo bít. Číslo 514-řada 23 to bylo jeho číslo! Koupil si ho náhodně, aby udělal laskavost jednomu ze svých přátel, protože nevěřil v přízeň osudu, a hle, vyhrál!

Vite, il tira son calepin. Le numéro 514-série 23 était bien inscrit, pour mémoire, sur la page de garde. Mais le billet ?

Rychle vytáhl svůj zápisník. Číslo 514-řada 23 bylo zaznamenáno na stránce pro poznámky. Ale lístek?

Il bondit vers son cabinet de travail pour y chercher la boîte d’enveloppes parmi lesquelles il avait glissé le précieux billet, et dès l’entrée il s’arrêta net, chancelant de nouveau et le cœur contracté : la boîte d’enveloppes ne se trouvait pas là, et, chose terrifiante, il se rendait subitement compte qu’il y avait des semaines qu’elle n’était pas là !

Vyběhl do své pracovny, aby hledal krabici s obálkami, do které vsunul cenný lístek, a hned při vstupu se zastavil, znovu se zapotácel a sevřel srdce: krabice s obálkami tam nebyla a on si najednou uvědomil, že tam nebyla už týdny!

Depuis des semaines, il ne l’apercevait plus devant lui aux heures où il corrigeait les devoirs de ses élèves !

Po celé týdny ji tam nespatřil, když opravoval domácí úkoly svých studentů!

Un bruit de pas sur le gravier du jardin... Il appela :

Zvuk kroků na štěrku v zahradě... Zavolal:

— Suzanne ! Suzanne !

— Suzanne! Suzanne!

Elle arrivait de course. Elle monta précipitamment. Il bégaya d’une voix étranglée :

Přiběhla. Vyběhla dovnitř. Zakoktal zadýchaně:

— Suzanne... la boîte... la boîte d’enveloppes ?...

— Suzanne... krabice... krabice s obálkami?...

— Laquelle ?

— Která?

— Celle du Louvre... que j’avais rapportée un jeudi... et qui était au bout de cette table.

— Ta z Louvru... kterou jsem si přinesl ve čtvrtek... a která byla na konci tohoto stolu.

— Mais rappelle-toi, père... c’est ensemble que nous l’avons rangée...

— Ale vzpomeň si, otče... společně jsme ji uklidili...

— Quand ?

— Kdy?

— Le soir... tu sais... la veille du jour...

— Večer... víš... den předtím...

— Mais où ?... réponds... tu me fais mourir...

— Ale kde?... Odpověz... zabíjíš mě...

— Où ?... dans le secrétaire.

— Kde?... v psacím stolu.

— Dans le secrétaire qui a été volé ?

— V psacím stolu, který byl ukraden?

— Oui.

— Ano.

— Dans le secrétaire qui a été volé !

— V psacím stolu, který byl ukraden!

Il répéta ces mots tout bas, avec une sorte d’épouvante. Puis il lui saisit la main, et d’un ton plus bas encore :

Zopakoval tato slova tiše, s jistým zděšením. Potom ji chytil za ruku a ještě tišeji řekl:

— Elle contenait un million, ma fille...

— Byl v něm milion, moje dcero...

— Ah ! père, pourquoi ne me l’as-tu pas dit ? murmura-t-elle naïvement.

— Ach! otče, proč jsi mi to neřekl? zašeptala naivně.

— Un million ! reprit-il, c’était le numéro gagnant des bons de la Presse.

— Milion! zopakoval. Bylo to vítězné číslo tiskových kuponů.

L’énormité du désastre les écrasait, et longtemps ils gardèrent un silence qu’ils n’avaient pas le courage de rompre.

Obrovství katastrofy je přemohlo a dlouho zůstali v tichosti, kterou neměli odvahu přerušit.

Enfin Suzanne prononça :

Konečně Suzanne řekla:

— Mais, père, on te le paiera tout de même.

— Ale, otče, stejně ti to zaplatí.

— Pourquoi ? sur quelles preuves ?

— Proč? Na základě jakých důkazů?

— Il faut donc des preuves ?

— Takže jsou potřeba důkazy?

— Parbleu !

— Jistěže!

— Et tu n’en as pas ?

— A ty je nemáš?

— Si, j’en ai une.

— Ano, mám jeden.

— Alors ?

— A co tedy?

— Elle était dans la boîte.

— Byl v krabici.

— Dans la boîte qui a disparu ?

— V krabici, která zmizela?

— Oui. Et c’est l’autre qui touchera.

— Ano. A teď to bude ten druhý, kdo dostane peníze.

— Mais ce serait abominable ! Voyons, père, tu pourras t’y opposer ?

— Ale to by bylo hrozné! Podívejte, otče, můžete tomu zabránit, ne?

— Est-ce qu’on sait ! est-ce qu’on sait ! cet homme doit être si fort ! il dispose de telles ressources !... Souviens-toi... l’affaire de ce meuble...

— Kdo ví! Kdo ví! Ten člověk musí být tak silný! Má tolik prostředků!... Vzpomeňte si... ten případ s tím nábytkem...

Il se releva dans un sursaut d’énergie, et frappant du pied :

Vyskočil plný energie a dupaje do podlahy zavolal:

— Eh bien, non, non, il ne l’aura pas, ce million, il ne l’aura pas ! Pourquoi l’aurait-il ? Après tout, si habile qu’il soit, lui non plus ne peut rien faire. S’il se présente pour toucher, on le coffre ! Ah ! nous verrons bien, mon bonhomme !

— Tak ne, ne, nedostane ten milion, nedostane ho! Proč by ho dostal? I když je tak chytrý, stejně s tím nemůže nic udělat. Když se pokusí dostat peníze, zavřou ho do vězení! Ale uvidíme, můj chlapče!

— Tu as donc une idée, père ?

— Takže máte nějaký nápad, otče?

— Celle de défendre nos droits, jusqu’au bout, quoi qu’il arrive ! Et nous réussirons !... Le million est à moi : je l’aurai !

— Nápad bránit naše práva až do konce, ať se stane cokoliv! A my uspějeme!... Ten milion je můj, dostanu ho!

Quelques minutes plus tard, il expédiait cette dépêche :

O pár minut později odeslal tuto depeši:

« Gouverneur Crédit Foncier, « rue Capucines, Paris. « Suis possesseur du numéro 514-série 23, mets opposition par toutes voies légales à toute réclamation étrangère. « Gerbois. » Presque en même temps parvenait au Crédit Foncier cet autre télégramme :

„Guvernér Crédit Foncier, „ulice Capucines, Paříž. „Jsem majitel čísla 514-řada 23 a podávám odpor všemi zákonnými prostředky proti jakýmkoliv cizím nárokům. „Gerbois.“ Téměř ve stejnou dobu dorazil do Crédit Foncier tento další telegram:

« Le numéro 514-série 23 est en ma possession. « Arsène Lupin. »

„Číslo 514-řada 23 je v mém vlastnictví. „Arsène Lupin.“

Chaque fois que j’entreprends de raconter quelqu’une des innombrables aventures dont se compose la vie d’Arsène Lupin, j’éprouve une véritable confusion, tellement il me semble que la plus banale de ces aventures est connue de tous ceux qui vont me lire.

Pokaždé, když se snažím popsat některé z nespočetných dobrodružství, z nichž se skládá život Arsène Lupina, zažívám skutečný zmatek, protože se mi zdá, že i ta nejbanálnější z těchto dobrodružství je známá všem, kteří si budou můj příběh číst.

De fait, il n’est pas un geste de notre « voleur national », comme on l’a si joliment appelé, qui n’ait été signalé de la façon la plus retentissante, pas un exploit que l’on n’ait étudié sous toutes ses faces, pas un acte qui n’ait été commenté avec cette abondance de détails que l’on réserve d’ordinaire au récit des actions héroïques.

Ve skutečnosti neexistuje ani jediný čin našeho „národního zloděje“, jak byl tak pěkně nazván, který by nebyl hlasitě ohlášen, ani jeden úspěch, který by nebyl prostudován ze všech stran, ani jeden čin, který by nebyl komentován s takovou hojností podrobností, jakou si obvykle rezervujeme pro popis hrdinských činů.

Qui ne connaît, par exemple, cette étrange histoire de « La Dame Blonde », avec ces épisodes curieux que les reporters intitulaient en gros caractères : Le numéro 514-série 23 !...

Kdo například nezná ten podivný příběh „Blondýnky“ s těmi zajímavými epizodami, které reportéři titulovali velkými písmeny: Číslo 514-řada 23!...

Le crime de l’avenue Henri-Martin !...

Zločin na Avenue Henri-Martin!...

Le diamant bleu !...

Modrý diamant!...

Quel bruit autour de l’intervention du fameux détective anglais Herlock Sholmès !

Jaký rozruch kolem zásahu slavného anglického detektiva Herlocka Sholmese!

Quelle effervescence après chacune des péripéties qui marquèrent la lutte de ces deux grands artistes !

Jaké vzrušení po každé zatáčce, která poznamenala boj těchto dvou velkých umělců!

Et quel vacarme sur les boulevards, le jour où les camelots vociféraient : « L’arrestation d’Arsène Lupin ! »

A jaký hluk na bulvárech v den, kdy novináři křičeli: „Zatčení Arsène Lupina!“

Mon excuse, c’est que j’apporte du nouveau : j’apporte le mot de l’énigme.

Mojí omluvou je, že přináším něco nového: přináším řešení hádanky.

Il reste toujours de l’ombre autour de ces aventures : je la dissipe.

Kolem těchto dobrodružství stále zůstává stín: já ho rozptýlím.

Je reproduis des articles lus et relus, je recopie d’anciennes interviews : mais tout cela, je le coordonne, je le classe, et je le soumets à l’exacte vérité.

Přetiskuji články, které jsem četl a znovu četl, kopíruji staré rozhovory: ale to vše koordinuji, třídím a podrobím přesné pravdě.

Mon collaborateur, c’est Arsène Lupin dont la complaisance à mon égard est inépuisable.

Mým spolupracovníkem je Arsène Lupin, jehož vstřícnost vůči mně je nevyčerpatelná.

Et c’est aussi, en l’occurrence, l’ineffable Wilson, l’ami et le confident de Sholmès.

A v tomto případě je to také nevýslovný Wilson, přítel a důvěrník Sholmese.

On se rappelle le formidable éclat de rire qui accueillit la publication de la double dépêche. Le nom seul d’Arsène Lupin était un gage d’imprévu, une promesse de divertissement pour la galerie. Et la galerie, c’était le monde entier.

Vzpomínáme si na ohromný výbuch smíchu, který doprovázel zveřejnění dvojí zprávy. Samotné jméno Arsène Lupin bylo zárukou neočekávaného, příslibem zábavy pro veřejnost. A veřejnost byla celý svět.

Des recherches opérées aussitôt par le Crédit Foncier, il résulta que le numéro 514-série 23 avait été délivré par l’intermédiaire du Crédit Lyonnais, succursale de Versailles, au commandant d’artillerie Bessy.

Z výzkumu provedeného ihned Crédit Foncière vyplynulo, že číslo 514-série 23 bylo vydáno prostřednictvím Crédit Lyonnais, pobočka ve Versailles, veliteli dělostřelectva Bessymu.

Or, le commandant était mort d’une chute de cheval.

Avšak velitel zemřel po pádu z koně.

On sut, par des camarades auxquels il s’était confié que, quelque temps avant sa mort, il avait dû céder son billet à un ami.

Dozvěděli jsme se od jeho spolubojovníků, kterým se svěřil, že krátce před svou smrtí musel dát svou letenku příteli.

— Cet ami, c’est moi, affirma M. Gerbois.

– Tím přítelem jsem já, prohlásil pan Gerbois.

— Prouvez-le, objecta le gouverneur du Crédit Foncier.

– Dokažte to, namítl guvernér Crédit Foncière.

— Que je le prouve ? Facilement. Vingt personnes vous diront que j’avais avec le commandant des relations suivies et que nous nous rencontrions au café de la Place d’Armes. C’est là qu’un jour, pour l’obliger dans un moment de gêne, je lui ai repris son billet contre la somme de vingt francs.

– Dokázat to? Snadno. Dvacet lidí vám řekne, že jsem s velitelem udržoval pravidelné styky a že jsme se setkávali v kavárně na Place d’Armes. Jednoho dne jsem mu za dvacet franků vzal letenku, abych ho zachránil před rozpaky.

— Vous avez des témoins de cet échange ?

– Máte svědky této transakce?

— Non.

– Ne.

— En ce cas, sur quoi fondez-vous votre réclamation ?

– V tom případě na čem zakládáte svou reklamaci?

— Sur la lettre qu’il m’a écrite à ce sujet.

– Na dopise, který mi o tom napsal.

— Quelle lettre ?

– Na jakém dopise?

— Une lettre qui était épinglée avec le billet.

– Na dopise, který byl připojen k letence.

— Montrez-la.

– Ukažte mi ho.

— Mais elle se trouvait dans le secrétaire volé !

– Ale byl v ukradené kanceláři!

— Retrouvez-la.

– Najděte ho.

Arsène Lupin la communiqua, lui.

Arsène Lupin mu ho poskytl.

Une note insérée par l’Écho de France — lequel a l’honneur d’être son organe officiel, et dont il est, paraît-il, un des principaux actionnaires — une note annonça qu’il remettait entre les mains de Me Detinan, son avocat-conseil, la lettre que le commandant Bessy lui avait écrite, à lui personnellement.

Poznámka vložená Écho de France – které má tu čest být jeho oficiálním orgánem a jehož významným akcionářem je – oznámila, že předal do rukou svého právního zástupce Me Detinana dopis, který mu osobně napsal velitel Bessy.

Ce fut une explosion de joie : Arsène Lupin prenait un avocat ! Arsène Lupin, respectueux des règles établies, désignait pour le représenter un membre du barreau !

Byla to explozivní radost: Arsène Lupin si najal právníka! Arsène Lupin, respektující zavedená pravidla, jmenoval k zastupování člena advokátní komory!

Toute la presse se rua chez Me Detinan, député radical influent, homme de haute probité en même temps que d’esprit fin, un peu sceptique, volontiers paradoxal.

Celý tisk se hnal do kanceláře Me Detinana, vlivného radikálního poslance, muže vysoké integrity a zároveň bystrého ducha, trochu skeptického a ochotně paradoxního.

Me Detinan n’avait jamais eu le plaisir de rencontrer Arsène Lupin — et il le regrettait vivement — mais il venait de recevoir ses instructions, et, très touché d’un choix dont il sentait tout l’honneur, il comptait défendre vigoureusement le droit de son client.

Me Detinan nikdy neměl to potěšení setkat se s Arsène Lupinem – a velmi toho litoval – ale právě obdržel instrukce a byl velmi dojat volbou, jejíž význam si uvědomil, a hodlal důrazně hájit práva svého klienta.

Il ouvrit donc le dossier nouvellement constitué, et, sans détours, exhiba la lettre du commandant.

Otevřel tedy nově sestavenou složku a bez okolků předvedl dopis velitele.

Elle prouvait bien la cession du billet, mais ne mentionnait pas le nom de l’acquéreur. «

Dokazoval převod bankovky, ale neuváděl jméno kupujícího.

Mon cher ami... »,

„Můj drahý příteli...“,

disait-elle simplement.

jednoduše říkalo.

— « Mon cher ami », c’est moi, ajoutait Arsène Lupin dans une note jointe à la lettre du commandant. Et la meilleure preuve c’est que j’ai la lettre.

– „Můj drahý příteli“, to jsem já, dodal Arsène Lupin v poznámce připojené k dopisu velitele. A nejlepším důkazem je, že mám ten dopis.

La nuée des reporters s’abattit immédiatement chez M. Gerbois qui ne put que répéter :

Mrak reportérů se okamžitě přehnal do kanceláře pana Gerboise, který mohl jen opakovat:

— « Mon cher ami » n’est autre que moi. Arsène Lupin a volé la lettre du commandant avec le billet de loterie.

– „Můj drahý přítel“ jsem já. Arsène Lupin ukradl dopis velitele spolu s loterijní bankovkou.

— Qu’il le prouve ! riposta Lupin aux journalistes.

– Ať to dokáže! odpověděl Lupin novinářům.

— Mais puisque c’est lui qui a volé le secrétaire ! s’exclama M. Gerbois devant les mêmes journalistes.

– Ale vždyť to byl on, kdo ukradl tajemníka! zvolal pan Gerbois před týmiž novináři.

Et Lupin riposta :

A Lupin odpověděl:

— Qu’il le prouve !

– Ať to dokáže!

Et ce fut un spectacle d’une fantaisie charmante que ce duel public entre les deux possesseurs du numéro 514-série 23, que ces allées et venues des reporters, que le sang-froid d’Arsène Lupin en face de l’affolement de ce pauvre M. Gerbois.

A byla to nádherná fraška, toto veřejné utkání mezi dvěma držiteli čísla 514-série 23, těchto neustálých přesunů reportérů, toho klidu Arsène Lupina tváří v tvář zmatku tohoto nebohého pana Gerboise.

Le malheureux, la presse était remplie de ses lamentations ! Il confiait son infortune avec une ingénuité touchante.

Ten nešťastník, tisk byl plný jeho nářků! S dojemnou naivitou svěřoval se s neštěstím.

— Comprenez-le, Messieurs, c’est la dot de Suzanne que ce gredin me dérobe ! Pour moi, personnellement, je m’en moque, mais pour Suzanne ! Pensez donc, un million ! Dix fois cent mille francs ! Ah ! je savais bien que le secrétaire contenait un trésor !

– Pochopte to, pánové, ten podělanec mi krade Suzanninu věno! Mně osobně to nevadí, ale Suzanne! Představte si milion! Desetkrát sto tisíc franků! Ach! Věděl jsem, že ten tajemník obsahuje poklad!

On avait beau lui objecter que son adversaire, en emportant le meuble, ignorait la présence d’un billet de loterie, et que nul en tout cas ne pouvait prévoir que ce billet gagnerait le gros lot, il gémissait :

I když mu bylo namítáno, že jeho soupeř při odnášení nábytku nevěděl o existenci loterijní bankovky a že nikdo nemohl předvídat, že tato bankovka vyhraje hlavní cenu, on sténal:

— Allons donc, il le savait !... Sinon pourquoi se serait-il donné la peine de prendre ce misérable meuble ?

– No tak, on to věděl!... Jinak by se neobtěžoval vzít ten mizerný nábytek.

— Pour des raisons inconnues, mais certes point pour s’emparer d’un chiffon de papier qui valait alors la modeste somme de vingt francs.

– Z neznámých důvodů, ale jistě ne proto, aby se zmocnil kousku papíru, který měl v té době hodnotu skromných dvaceti franků.

— La somme d’un million ! Il le savait... Il sait tout !... Ah ! vous ne le connaissez pas, le bandit !... Il ne vous a pas frustré d’un million, vous !

– Milion! On to věděl... On ví všechno!... Ach! Vy ho neznáte, toho banditu!... On vás nepřipravil o milion, vás!

Le dialogue aurait pu durer longtemps. Mais le douzième jour, M. Gerbois reçut d’Arsène Lupin une missive qui portait la mention « confidentielle ». Il lut, avec une inquiétude croissante :

Tento dialog mohl trvat ještě dlouho. Ale dvanáctý den obdržel pan Gerbois od Arsène Lupina dopis s označením „důvěrné“. Četl ho se vzrůstajícím znepokojením:

« Monsieur, la galerie s’amuse à nos dépens.

„Pane, galerie si na nás hraje.

N’estimez-vous pas le moment venu d’être sérieux ?

Nemyslíte, že je na čase být vážný?“

J’y suis, pour ma part, fermement résolu. «

Já jsem k tomu pevně rozhodnutý.“

La situation est nette : je possède un billet que je n’ai pas, moi, le droit de toucher, et vous avez, vous, le droit de toucher un billet que vous ne possédez pas.

Situace je jasná: já vlastním bankovku, kterou mám právo nevyužít, a vy máte právo využít bankovku, kterou nevlastníte.“

Donc nous ne pouvons rien l’un sans l’autre. «

Takže bez sebe navzájem nemůžeme nic udělat.“

Or, ni vous ne consentiriez à me céder votre droit, ni moi à vous céder mon billet. «

Ale ani vy byste mi nepřenechali své právo, ani já vám nepřenechám svou bankovku.“

Que faire ? «

Co s tím?“

Je ne vois qu’un moyen, séparons.

Vidím jen jedno řešení – rozejděme se.“

Un demi-million pour vous, un demi-million pour moi.

Půl milionu pro vás, půl milionu pro mě.“

N’est-ce pas équitable ?

Není to fér?“

Et ce jugement de Salomon ne satisfait-il pas à ce besoin de justice qui est en chacun de nous ? «

A neuspokojuje tento Šalomounův soud potřebu spravedlnosti, která je v každém z nás?“

Solution juste, mais solution immédiate.

Spravedlivé řešení, ale okamžité řešení.

Ce n’est pas une offre que vous ayez le loisir de discuter, mais une nécessité à laquelle les circonstances vous contraignent à vous plier.

To není nabídka, o které můžete diskutovat, ale nutnost, které jste vzhledem k okolnostem nuceni se podřídit.“

Je vous donne trois jours pour réfléchir.

Dám vám tři dny na rozmyšlenou.“

Vendredi matin, j’aime à croire que je lirai, dans les petites annonces de l’Écho de France, une note discrète adressée à M. Ars.

V pátek ráno bych rád četl v rubrice drobných inzerátů v Écho de France diskrétní oznámení adresované panu Arsovi.“

Lup.

Lup.

et contenant, en termes voilés, votre adhésion pure et simple au pacte que je vous propose.

a obsahující v zašifrovaných slovech vaše jednoznačné přijetí dohody, kterou vám nabízím.“

Moyennant quoi, vous rentrez en possession immédiate du billet et touchez le million — quitte à me remettre cinq cent mille francs par la voie que je vous indiquerai ultérieurement. «

Na oplátku okamžitě získáte lístek a dostanete milion – i když mi později pošlete pět set tisíc franků způsobem, který vám později sdělím.“

En cas de refus, j’ai pris mes dispositions pour que le résultat soit identique.

V případě odmítnutí jsem přijal opatření, aby výsledek byl stejný.“

Mais, outre les ennuis très graves que vous causerait une telle obstination, vous auriez à subir une retenue de vingt-cinq mille francs pour frais supplémentaires. «

Ale kromě vážných problémů, které vám taková zarputilost způsobí, budete muset zaplatit poplatek 25 000 franků za dodatečné výdaje.“

Veuillez agréer, monsieur, l’expression de mes sentiments les plus respectueux. «

Přijměte prosím, pane, výraz mých nejuctivějších citů.“

Arsène Lupin » Exaspéré, M. Gerbois commit la faute énorme de montrer cette lettre et d’en laisser prendre copie.

Arsène Lupin“ Rozčilený pan Gerbois udělal obrovskou chybu, když ukázal tento dopis a nechal si udělat jeho kopii.

Son indignation le poussait à toutes les sottises.

Jeho rozhořčení ho dovedlo ke všem hloupostem.

— Rien ! il n’aura rien ! s’écria-t-il devant l’assemblée des reporters. Partager ce qui m’appartient ? Jamais. Qu’il déchire son billet, s’il le veut !

– „Nic! Nebude mít nic!“ zvolal před shromážděním reportérů. „Sdílet to, co je moje? Nikdy. Ať si ten lístek roztrhá, jestli chce!“

— Cependant cinq cent mille francs valent mieux que rien.

– „Ale pět set tisíc franků je lepší než nic.“

— Il ne s’agit pas de cela, mais de mon droit, et ce droit, je l’établirai devant les tribunaux.

– „Nejde o to, ale o mé právo, a toto právo uplatním u soudů.“

— Attaquer Arsène Lupin ? ce serait drôle.

– „Zaútočit na Arsène Lupina? To by bylo směšné.“

— Non, mais le Crédit Foncier. Il doit me délivrer le million.

– „Ne, ale na Crédit Foncier. Musí mi doručit milion.“

— Contre le dépôt du billet, ou du moins contre la preuve que vous l’avez acheté.

– „Výměnou za uložení lístku, nebo alespoň za důkaz, že jste si ho koupil.“

— La preuve existe, puisque Arsène Lupin avoue qu’il a volé le secrétaire.

– „Důkaz existuje, protože Arsène Lupin přiznává, že ukradl sekretářku.“

— La parole d’Arsène Lupin suffira-t-elle aux tribunaux ?

– „Bude slovo Arsène Lupina u soudů dostatečné?“

— N’importe, je poursuis.

– „Ať je to jak chce, já budu pokračovat.“

La galerie trépignait.

V galerii se rozhostil hluk.

Des paris furent engagés, les uns tenant que Lupin réduirait M. Gerbois, les autres qu’il en serait pour ses menaces.

Začaly se sázet peníze, někteří si vsadili, že Lupin zlomí pana Gerboise, jiní, že ho čekají hrozby.

Et l’on éprouvait une sorte d’appréhension, tellement les forces étaient inégales entre les deux adversaires, l’un si rude dans son assaut, l’autre effaré comme une bête qu’on traque.

A všichni cítili jistou obavu, protože síly byly příliš nerovné mezi oběma protivníky – jeden byl tak agresivní ve svém útoku, zatímco druhý byl vyděšený jako zvíře na lovu.

Le vendredi, on s’arracha l’Écho de France, et on scruta fiévreusement la cinquième page à l’endroit des petites annonces. Pas une ligne n’était adressée à M. Ars. Lup. Aux injonctions d’Arsène Lupin, M. Gerbois répondait par le silence. C’était la déclaration de guerre.

V pátek si lidé kupovali Écho de France a horečně pročítali pátou stránku s drobnými inzeráty. Ani jedna řádka nebyla adresována panu Ars Lupinovi. Na výzvy Arsène Lupina odpovídal pan Gerbois mlčením. To byla deklarace války.

Le soir, on apprenait par les journaux l’enlèvement de Mlle Gerbois.

Večer se z novin dozvěděli o únosu slečny Gerboisové.

Ce qui nous réjouit dans ce qu’on pourrait appeler les spectacles d’Arsène Lupin, c’est le rôle éminemment comique de la police.

To, co nás těší u tzv. „vystoupení“ Arsène Lupina, je mimořádně komická role policie.

Tout se passe en dehors d’elle.

Všechno se děje mimo její kontrolu.

Il parle, lui, il écrit, prévient, commande, menace, exécute, comme s’il n’existait ni chef de la Sûreté, ni agents, ni commissaires, personne enfin qui pût l’entraver dans ses desseins.

On mluví, píše, varuje, nařizuje, vyhrožuje, jedná, jako by neexistoval šéf bezpečnostní služby, ani agenti, ani komisaři, nikdo, kdo by mu mohl zabránit v jeho plánech.

Tout cela est considéré comme nul et non avenu.

To vše je považováno za neplatné a neúčinné.

L’obstacle ne compte pas.

Překážka se nepočítá.

Et pourtant elle se démène, la police ! Dès qu’il s’agit d’Arsène Lupin, du haut en bas de l’échelle, tout le monde prend feu, bouillonne, écume de rage. C’est l’ennemi, et l’ennemi qui vous nargue, vous provoque, vous méprise, ou, qui pis est, vous ignore.

A přesto se policie snaží! Jakmile se jedná o Arsène Lupina, od nejvyšších po nejnižší úrovně, všichni jsou vzteklí, kypí hněvem a zuří. Je to nepřítel, a nepřítel, který se vám vysmívá, provokuje vás, pohrdá vámi, nebo hůře, ignoruje vás.

Et que faire contre un pareil ennemi ?

A co dělat proti takovému nepříteli?

À dix heures moins vingt, selon le témoignage de la bonne, Suzanne partait de chez elle.

Podle svědectví služky odešla Suzanne ze svého domova v 20:40.

À dix heures cinq minutes, en sortant du lycée, son père ne l’apercevait pas sur le trottoir où elle avait coutume de l’attendre.

V 10:55, když vycházela ze školy, její otec ji neviděl na chodníku, kde na něj obvykle čekala.

Donc tout s’était passé au cours de la petite promenade de vingt minutes qui avait conduit Suzanne de chez elle jusqu’au lycée, ou du moins jusqu’aux abords du lycée.

Takže se vše stalo během krátké dvacetiminutové procházky, která vedla Suzanne z domova do školy, nebo alespoň do okolí školy.

Deux voisins affirmèrent l’avoir croisée à trois cents pas de la maison. Une dame avait vu marcher le long de l’avenue une jeune fille dont le signalement correspondait au sien. Et après ? Après on ne savait pas.

Dva sousedé tvrdili, že ji viděli asi 300 metrů od domu. Jedna dáma viděla mladou dívku chodit po ulici, která odpovídala jejímu popisu. A co dál? Co dál už nebylo známo.

On perquisitionna de tous côtés, on interrogea les employés des gares et de l’octroi.

Prohledali všechna místa, vyslýchali zaměstnance nádraží a celního úřadu.

Ils n’avaient rien remarqué ce jour-là qui pût se rapporter à l’enlèvement d’une jeune fille.

Toho dne si nikdo nevšiml ničeho, co by mohlo souviset s únosem mladé dívky.

Cependant, à Ville-d’Avray, un épicier déclara qu’il avait fourni de l’huile à une automobile fermée qui arrivait de Paris.

Však v Ville-d’Avray prohlásil jeden řezník, že prodal olej do uzavřeného auta přijíždějícího z Paříže.

Sur le siège se tenait un mécanicien, à l’intérieur une dame blonde — excessivement blonde, précisa le témoin.

Na sedadle stál mechanik a uvnitř seděla blondýnka – příliš blonďatá, upřesnil svědek.

Une heure plus tard, l’automobile revenait de Versailles.

O hodinu později se auto vrátilo z Versailles.

Un embarras de voiture l’obligea de ralentir, ce qui permit à l’épicier de constater, à côté de la dame blonde déjà entrevue, la présence d’une autre dame, entourée, celle-ci, de châles et de voiles.

Kvůli dopravní zácpě muselo zpomalit, což řezníkovi umožnilo zaznamenat vedle již zmiňované blondýnky přítomnost další dámy, obklopené šály a závoji.

Nul doute que ce ne fût Suzanne Gerbois.

Není pochyb, že to byla Suzanne Gerbois.

Mais alors il fallait supposer que l’enlèvement avait eu lieu en plein jour, sur une route très fréquentée, au centre même de la ville !

Ale pak bychom museli předpokládat, že k únosu došlo za denního světla na velmi frekventované silnici v samém centru města!

Comment ? à quel endroit ? Pas un cri ne fut entendu, pas un mouvement suspect ne fut observé.

Jak? Na jakém místě? Nebyl slyšet ani jediný výkřik, ani nebylo zaznamenáno žádné podezřelé chování.

L’épicier donna le signalement de l’automobile, une limousine de 24 chevaux de la maison Peugeon, à carrosserie bleu foncé.

Řezník popsal auto jako limuzínu Peugeot s 24koňovým motorem a tmavě modrou karoserií.

À tout hasard, on s’informa auprès de la directrice du Grand-Garage, Mme Bob-Walthour, qui s’est fait une spécialité d’enlèvements par automobile.

Pro jistotu se zeptali ředitelky Grand-Garage, paní Bob-Walthour, která se specializovala na únosy autem.

Le vendredi matin, en effet, elle avait loué pour la journée une limousine Peugeon à une dame blonde qu’elle n’avait du reste point revue.

V pátek ráno totiž pronajala na den limuzínu Peugeot blondýnce, kterou ale nikdy znovu neviděla.

— Mais le mécanicien ?

— A co mechanik?

— C’était un nommé Ernest, engagé la veille sur la foi d’excellents certificats.

— Byl to člověk jménem Ernest, najatý včera na základě vynikajících referencí.

— Il est ici ?

— Je tady?

— Non, il a ramené la voiture, et il n’est plus revenu.

— Ne, vrátil auto a už se neukázal.

— Ne pouvons-nous retrouver sa trace ?

— Nemůžeme najít jeho stopu?

— Certes, auprès des personnes dont il s’est recommandé. Voici leurs noms.

— Jistě, u lidí, kteří se ho zastali. Zde jsou jejich jména.

On se rendit chez ces personnes. Aucune d’elles ne connaissait le nommé Ernest.

Zašli k těmto lidem. Žádný z nich neznal člověka jménem Ernest.

Ainsi donc, quelque piste que l’on suivît pour sortir des ténèbres, on aboutissait à d’autres ténèbres, à d’autres énigmes.

Takže ať už se vydali jakoukoliv stopou, aby se dostali ze tmy, skončili jen v další tmě a dalších hádankách.

M. Gerbois n’était pas de force à soutenir une bataille qui commençait pour lui de façon si désastreuse. Inconsolable depuis la disparition de sa fille, bourrelé de remords, il capitula.

Pan Gerbois nebyl schopen vést bitvu, která pro něj začala tak katastrofálně. Byl neútěšný od zmizení své dcery, plný výčitek svědomí, a kapituloval.

Une petite annonce parue à l’Écho de France, et que tout le monde commenta, affirma sa soumission pure et simple, sans arrière-pensée.

Malé oznámení v Écho de France, které všichni komentovali, potvrdilo jeho naprostou a bezvýhradnou kapitulaci.

C’était la victoire, la guerre terminée en quatre fois vingt-quatre heures.

Bylo to vítězství, válka skončila za čtyřiadvacet hodin.

Deux jours après, M. Gerbois traversait la cour du Crédit Foncier. Introduit auprès du gouverneur, il tendit le numéro 514-série 23. Le gouverneur sursauta.

O dva dny později procházel pan Gerbois nádvoří Crédit Foncier. Byl předvolán k guvernérovi a předal mu číslo 514-řada 23. Guvernérovi to udělalo dojem.

— Ah ! vous l’avez ? Il vous a été rendu ?

— Ah! Máte ho? Byl vám vrácen?

— Il a été égaré, le voici, répondit M. Gerbois.

— Byl ztracen, tady je, odpověděl pan Gerbois.

— Cependant vous prétendiez... il a été question...

— Ale tvrdil jste... říkalo se...

— Tout cela n’est que racontars et mensonges.

— To všechno jsou jen řeči a lži.

— Mais il nous faudrait tout de même quelque document à l’appui.

— Ale potřebovali bychom nějaký podpůrný dokument.

— La lettre du commandant suffit-elle ?

— Stačí dopis velitele?

— Certes.

— Určitě.

— La voici.

— Tady ho máte.

— Parfait.

— Výborně.

Veuillez laisser ces pièces en dépôt.

Prosím, nechte tyto dokumenty u nás.

Il nous est donné quinze jours pour vérification.

Máme na prověření patnáct dní.

Je vous préviendrai dès que vous pourrez vous présenter à notre caisse.

Dám vám vědět, až se budete moci dostavit k naší pokladně.

D’ici là, monsieur, je crois que vous avez tout intérêt à ne rien dire et à terminer cette affaire dans le silence le plus absolu.

Do té doby, pane, si myslím, že je ve vašem nejlepším zájmu nic neříkat a dokončit tuto záležitost v naprostém tichosti.

— C’est mon intention.

— To mám v plánu.

M. Gerbois ne parla point, le gouverneur non plus.

Pan Gerbois nic neřekl, ani guvernér.

Mais il est des secrets qui se dévoilent sans qu’aucune indiscrétion soit commise, et l’on apprit soudain qu’Arsène Lupin avait eu l’audace de renvoyer à M. Gerbois le numéro 514-série 23 !

Existují však tajemství, která se odhalí, aniž by došlo k jakémukoliv úniku informací, a najednou se dozvědělo, že Arsène Lupin měl tu drzost poslat panu Gerbois číslo 514-řada 23!

La nouvelle fut accueillie avec une admiration stupéfaite.

Zpráva byla přijata s ohromeným obdivem.

Décidément c’était un beau joueur que celui qui jetait sur la table un atout de cette importance, le précieux billet !

Rozhodně to byl chytrý hráč, který na stůl položil tak důležitou kartu, ten cenný bankovní lístek!

Certes, il ne s’en était dessaisi qu’à bon escient et pour une carte qui rétablissait l’équilibre.

Samozřejmě se ho zbavil jen proto, aby získal kartu, která obnovila rovnováhu.

Mais si la jeune fille s’échappait ?

Ale co když ta dívka unikne?

Si l’on réussissait à reprendre l’otage qu’il détenait ?

Co když se nám podaří získat zpět rukojmí, které drží?

La police sentit le point faible de l’ennemi et redoubla d’efforts. Arsène Lupin désarmé, dépouillé par lui-même, pris dans l’engrenage de ses combinaisons, ne touchant pas un traître sou du million convoité... du coup les rieurs passaient dans l’autre camp.

Policie si uvědomila slabinu nepřítele a znásobila své úsilí. Arsène Lupin byl odzbrojen, sám sebe zbavil zbraní, uvězněn ve svých vlastních plánech, aniž by se dotkl jediného centu z vytouženého milionu... a tak se smích přesunul na druhou stranu.

Mais il fallait retrouver Suzanne. Et on ne la retrouvait pas, et pas davantage, elle ne s’échappait !

Ale Suzanne se musela najít. A nenašli ji, a navíc ani neunikla!

Soit, disait-on, le point est acquis, Arsène gagne la première manche.

Takže, jak se říkalo, bod je získán, Arsène vyhrál první kolo.

Mais le plus difficile est à faire !

Ale to nejtěžší teprve přijde!

Mlle Gerbois est entre ses mains, nous l’accordons, et il ne la remettra que contre cinq cent mille francs.

Slečna Gerbois je v jeho rukou, to uznáváme, a on ji vydá jen za pět set tisíc franků.

Mais où et comment s’opérera l’échange ?

Ale kde a jak se uskuteční výměna?

Pour que cet échange s’opère, il faut qu’il y ait rendez-vous, et alors qui empêche M. Gerbois d’avertir la police et, par là, de reprendre sa fille tout en gardant l’argent ?

Aby k této výměně došlo, musí dojít k setkání, a kdo tedy brání panu Gerboisovi, aby upozornil policii a tak získal zpět svou dceru a přitom si nechal peníze?

On interviewa le professeur. Très abattu, désireux de silence, il demeura impénétrable.

Profesor byl vyslechnut. Byl velmi skleslý, toužil po tichu a zůstal neproniknutelný.

— Je n’ai rien à dire, j’attends.

– Nemám co říct, čekám.

— Et Mlle Gerbois ?

– A slečna Gerbois?

— Les recherches continuent.

– Pátrání pokračuje.

— Mais Arsène Lupin vous a écrit ?

– Ale Arsène Lupin vám napsal?

— Non.

– Ne.

— Vous l’affirmez ?

– Jste si tím jistý?

— Non.

– Ne.

— Donc c’est oui. Quelles sont ses instructions ?

– Takže ano. Jaké jsou jeho pokyny?

— Je n’ai rien à dire.

– Nemám co říct.

On assiégea Me Detinan. Même discrétion.

Pan Detinan byl obklíčen. Stejně diskrétní.

— M. Lupin est mon client, répondait-il avec une affectation de gravité, vous comprendrez que je sois tenu à la réserve la plus absolue.

– Pan Lupin je mým klientem, odpověděl s předstíranou vážností, pochopíte, že jsem povinen zachovávat naprostou mlčenlivost.

Tous ces mystères irritaient la galerie.

Všechna tato tajemství rozčilovala galerii.

Évidemment des plans se tramaient dans l’ombre.

Očividně se v pozadí chystaly nějaké plány.

Arsène Lupin disposait et resserrait les mailles de ses filets, pendant que la police organisait autour de M. Gerbois une surveillance de jour et de nuit.

Arsène Lupin rozestavěl a zpřísnil své sítě, zatímco policie kolem pana Gerboise organizovala nepřetržitou ostrahu ve dne i v noci.

Et l’on examinait les trois seuls dénouements possibles : l’arrestation, le triomphe, ou l’avortement ridicule et piteux.

A zvažovali tři možné výsledky: zatčení, triumf nebo směšné a trapné selhání.

Mais il arriva que la curiosité du public ne devait être satisfaite que de façon partielle, et c’est ici dans ces pages que, pour la première fois, l’exacte vérité se trouve révélée.

Ale stalo se, že veřejnost byla uspokojena jen částečně, a právě zde na těchto stránkách je poprvé odhalena celá pravda.