Welk een onbedachtzaame eisch, Vriendin! -

Jaký to nerozvážný požadavek, přítelkyně! -

Hoe!

Jak!

mijne julia in 't openbaar verschijnen?

aby se moje Julia objevila na veřejnosti?

en gij - gij, die alles op mij vermoogt - dit van mij vorderen? -

A ty - ty, která ode mě očekáváš všechno - to ode mě požaduješ? -

Waarlijk, dit heet een misbruik van zijne magt te maken.

To je opravdu zneužití moci.

Bedenk toch een oogenblik wat mij aanleiding gegeven heeft om deeze weinige bladen te vervaardigen, en beslis zelve of er toen het doelwit bij kon zijn van ze ooit gemeen te maken? -

Zamysli se na chvíli, co mě přimělo napsat těch pár stránek, a sama se rozhodni, zda bylo možné, aby jejich cílem bylo někdy je znevážit? -

Gij herinnert u ligt nog de dichterlijke partij, die gij, voor twee jaaren, aan eenige uwer beste Vrienden en Vriendinnen op uw vermaaklijk Landgoed gaaft? -

Ještě si jasně pamatuješ tu básnickou párty, kterou jsi před dvěma lety uspořádala pro některé ze svých nejlepších přátel a přítelkyň na svém zábavním pozemku? -

De vermoeiende hette van dien dag deed u, die altijd op het genoegen van anderen bedacht zijt, op eene wijze, die men geen' wederstand kan bieden, aanhouden om er den nacht bij te voegen.

Vyčerpávající horko toho dne tě, která jsi vždy přemýšlela o radosti ostatních, přinutilo zůstat přes noc způsobem, kterému se nedalo odolat.

Nooit zal ik dien verrukkelijken nacht vergeten!

Nikdy nezapomenu na tu nádhernou noc!

Hij was de schoonste, dien ik immer zag. -

Byl to nejkrásnější člověk, jakého jsem kdy viděla. -

Nog kan ik mij verbeelden in uw donker Prieel aan den oever van den Rhijn te zitten, en deezen stroom door de maan bij streeken verlicht te zien.

Stále si dokážu představit, jak sedím ve tvé tmavé altánce na břehu Rýna a vidím tento proud osvětlený měsíčním svitem.

Geen blaadje verroerde zich. -

Ani list se nepohnul. -

't Is in zulke oogen-blikken, dat het hart zich, onder 't genot der strelendste kalmte, vertedert. -

Právě v takových okamžicích se srdce zahřeje v radosti nejpříjemnějšího klidu. -

Wij kwamen in een vriendlijk verschil over de Liefde.

Dospěli jsme k přátelskému nesouhlasu ohledně lásky.

Ik had bijna elk tegen mij - Gij alleen, bevallige Sophie! koost mijne zijde.

Téměř všichni byli proti mně - jen ty, okouzlující Sophie, jsi byla na mé straně.

Aan welken kant zich de waarheid ook bevond, dit is zeker, wij dachten meer verheven over de Liefde, dan onze tegenstrevers.

Ať už byla pravda na kterékoliv straně, je jisté, že jsme o lásce přemýšleli vznešeněji než naši oponenti.

Ons gesprek liep ten einde en gij vorderde toen van mij, dat ik mijne gedachten omtrent de Liefde in een tafreel van twee gevoelige harten ontwikkelen zou. -

Naše konverzace skončila a ty jsi pak požádal, abych rozvinul své myšlenky o lásce v příběhu dvou zamilovaných srdcí. -

Ben ik geschikt om u iets te weigeren? -

Jsem schopen ti něco odmítnout? -

Mijne julia ontving haar aanwezen, en naauwlijks heb ik aan uwen eersten eisch voldaan, of gij voegt er eenen tweeden, die veel zwaarer is, bij - Gij wilt dat julia in het licht trede.

Má Julia přijala tvou nabídku a sotva jsem splnil tvou první žádost, už přidáváš další, mnohem náročnější - chceš, aby Julia vystoupila do světla.

Begrijp toch wat ik wage met u te gehoorzamen! -

Pochop prosím, co riskuji, když ti poslechnu! -

Aan wie zal mijn Schilderij behagen? -

Kdo se bude radovat z mého obrazu? -

Aan Sophie? ja!

Z Sophie? Ano!

en aan die weinigen, die haar gelijken, die zulk een schoon, gevoelig, hart in haaren boezem dragen.

A z těch několika, kteří jsou jí podobní, kteří nosí v srdci tak krásné, citlivé srdce.

Ach!

Ach!

ik gevoel het al te wel, mijne julia is niet voor de achtiende eeuw geschikt.

Už to cítím až příliš jasně, má Julia není vhodná pro osmnácté století.

Een eenvouwdig tafreel van twee tedere harten, die oprecht beminnen, zo als onze Voorouders, waar van wij de eigenschappen zo zeer beginnen te haten, mooglijk voor eenige honderd jaaren bemind hebben, zie daar mijne geheele julia!

Jednoduchý výjev dvou něžných srdcí, která se upřímně milují, stejně jako to dělali naši předkové, jejichž vlastnosti začínáme tolik nenávidět, možná milovali před několika stovkami let – v tom je celá má Julia!

Geen verleidende Gebeurtenissen, geen onverwachte toevallen - geen enkel bekoorlijk Nietje zelfs! - verzekert mij van de goedkeuring van 't gemeen.

Žádné svůdné události, žádné neočekávané náhody – ani jediné okouzlující malice! – ujišťují mě o souhlasu obyčejných lidí.

Voeg hier bij, dat ik eene Liefde predike, die zonder de deugd niet bestaat. -

Přidejte k tomu, že kážu lásku, která bez ctnosti neexistuje. -

Ach!

Ach!

dit laatste bederft alles! - Men zal lagchen en het zal met mij gedaan zijn. -

To poslední všechno kazí! - Lidé se budou smát a pro mě to bude konec. -

Nu, Vriendin!

Teď, přítelkyně!

wat zegt gij? -

Co říkáš? -

Gij begrijpt dit alles en echter volhardt gij bij uwen eisch. -

Ty tomu všemu rozumíš a přesto trváš na svém požadavku. -

Welaan!

Dobrá!

ik zal gehoorzamen.

Poslechnu se.

Ten minsten - en dit alleen is toejuiching genoeg - ten minsten zal Sophie mij met haare goedkeuring belonen, en elk, die gelukkig genoeg is van haar te kennen, zal overtuigd zijn, dat mijne julia geen wezen van verbeelding is. - -

Alespoň - a to samo je dostatečné uznání - alespoň Sophie mě odmění svým souhlasem a každý, kdo má to štěstí ji poznat, bude přesvědčen, že moje Julia není pouhou fantazií. - -